Zpráva UITP: autonomní vozidla mají šanci změnit strukturu městské mobility

20.1.2017 Automatická vozidla bez řidiče ve městech, především tedy automatické elektrické minibusy, pro něž se vžil název „autonomní vozidla“, jsou dnes předmětem mnoha demonstračních projektů, například CityMobil2, GATEway, SmartShuttle  nebo SOHJOA. Nejde však jen o testování moderních dopravních a informačních technologií. Podle zprávy Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP) zveřejněné v lednu 2017 pod názvem „Policy Brief – Autononous vehicles: a potential game changer for urban mobility“ mají tato vozidla potenciál pro snížení podílu individuální automobilové dopravy ve městech při zachování potřebného uživatelského komfortu.

Technologie autonomních vozidel obecně

Samy technologie pro řízení autonomních vozidel staví na řešeních již odzkoušených z běžné silniční dopravy, například v podobě rozmanitých asistenčních systémů na vozidlech. V tomto případě však tyto dílčí komponenty tvoří ucelený systém pro provoz bez řidiče, který musí za všech okolností bezchybně fungovat.

Automatický systém řízení takovýchto vozidel je obvykle založen na navigování vozidla podle souřadnic GPS po definované trase na naprogramované silniční síti. Vozidlo je zároveň vybaveno senzory, které při jízdě brání kolizi s lidmi nebo předměty. Řídicí systém na vozidle obvykle také obsahuje různé předdefinované programy pro nouzová řešení. Součástí celého automatického systému řízení autonomních vozidel je v neposlední řadě nadřazený dispečerský systém, který sleduje jejich pohyb a stará se o přidělení vozidel do míst poptávky.  

Neméně významné jsou technologie vlastního vozidla. Od něho se očekává současně vnitřní pohodlí a bezpečí pro cestující, výborné jízdní vlastnosti v nejrůznějších podmínkách, mimořádně velké manévrovací schopnosti a bezemisní provoz po dostatečně dlouhou dobu, resp. ujetou vzdálenost na nabití baterií.

Zajímavosti ze zprávy UITP

Pokud jde o uplatnění v rámci městské mobility, předpokládá zmíněná zpráva UITP pro autonomní vozidla obecně – nejen tedy minibusy, ale i autonomní osobní automobily – několik možných způsobů využití, viz schéma na obrázku:

Autonomní vozidla mohou sloužit jako „robo-taxi“ na objednávku po zvolené trase.

Autonomní vozidla mohou dále sloužit jako „napáječe“, či tangenciální spoje, mezi velkokapacitními linkami městské hromadné dopravy. Stejně tak mohou sloužit jako prostředek pro husté dopravní pokrytí dané konkrétní oblasti napojené na páteřní síť hromadné dopravy, čili vlastně pro rozptyl zátěžových proudů z této páteřní sítě.

A konečně mohou převzít roli „car sharingu“, tedy sdíleného parku vozidel – zde ovšem nepůjde o minibusy, nýbrž o autonomní osobní automobily.

S odvoláním na studie MIT (New York), ITF (Lisabon) a VDV (Stuttgart) zpráva UITP konstatuje, že tímto způsobem by bylo možné přemístit občany a návštěvníky měst do jejich cílů s pouhou 20% potřebou automobilů oproti současnosti. Zpráva zároveň upozorňuje, že tohoto výsledku lze dosáhnout pouze, budou-li vozidla uzpůsobena konkrétním potřebám a bude-li jejich nasazení koordinováno s dalšími oblastmi městské mobility, jako již zmíněná hromadná doprava, cyklodoprava a pěší chůze.

Jak patrno, autoři zprávy UITP neprezentují autonomní vozidla jednostranně a nekriticky. V rámci provedené SWOT analýzy (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) upozorňují i na možné slabiny a rizika jejich zavádění.

Zpráva například neopomíjí setrvačnost v chování a návycích majitelů aut, kteří jsou zvyklí na soukromí svého vozidla a samostatné rozhodování o jízdě a neradi se jich vzdávají ve prospěch náhodných spolucestujících. Zpráva také mj. upozorňuje, že při nekontrolovaném nárůstu soukromých autonomních vozidel by mohly být výsledkem opět dopravní zácpy, kterým se zavádění těchto vozidel snaží zabránit. Zpráva poctivě připouští i nejistoty, pokud jde o celoživotní náklady takovýchto systémů.

V rámci závěrečných doporučení zpráva zdůrazňuje nutnost ekonomických a právních nástrojů pro podporu autonomních vozidel, spolu s potřebou testování nových technologií a příslušnou osvětou.

V neposlední řadě zpráva povzbuzuje provozovatele veřejné dopravy, aby se do tohoto procesu aktivně zapojovaly. Příkladem je švýcarský národní autobusový dopravce PostAuto Schweiz AG, který provozuje autonomní elektrické minibusy v Sionu, hlavním městě švýcarského kantonu Valais (viz foto), v rámci výše zmíněného projektu SmartShuttle.

Jakub Slavík

Obrázek © UITP

Foto © PostBus Switzerland Ltd

Zpráva UITP je ke stažení zde

 Přečtěte si také:

16.11.2016 Nejstarším provozovaným systémem automatických elektrických minibusů je ParkShuttle v nizozemském městě Capelle aan den Ijssel na předměstí Rotterdamu, který úspěšně funguje od roku 1999. Na rozdíl od aktuálních rozvojových projektů, jako je evropský CityMobil2 britský GATEway, švýcarský SmartShuttle nebo finský SOHJOA se tyto automatické minibusy pohybují po vyhrazené dráze. To se však brzy změní. Jak byla v listopadu 2016 informována odborná veřejnost, od roku 2018 bude tento systém dále expandovat. Přitom bude křížit trasy ve smíšeném provozu a za tímto účelem jsou nyní vyvíjeny a zkoušeny nové technologie. Celý článek zde

19.10.2016 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto přístroje probíhá nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v rámci britského projektu GATEway. Celý článek zde

Projekt SOHJOA: automatické minibusy začaly zkušební provoz v Helsinkách

29.8.2016 Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu a nedávném představení londýnského projektu GATEway byl v polovině srpna 2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky. Automatický minibus EasyMile EZ10od francouzského výrobce Ligier je 3,9 m dlouhý a 2,7 m vysoký. Má přepravní kapacitu 6 sedících a 6 stojících osob – v rámci uvedeného projektu SOHJOA se využívá kapacita 9 míst. Asynchronní elektromotor mu umožňuje maximální rychlost 40 km/h a cestovní rychlost 20 km/h. Celý článek zde

Projekt GATEway: automatická vozidla z letiště pro smart city

5.8.2016 Populace ve městech stárne – věková skupina osob starších 65 let roste rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech zároveň houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za 90 % z nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým občanům chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí například Londýn, je třeba nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající hromadné dopravě. To jsou hlavní východiska britského projektu automatických vozidel GATEway, představeného široké odborné veřejnosti v červenci 2016. Celý článek zde