Přečtěte si: Trh elektrických autobusů prožívá „velký třesk“: Zpráva z konference Elektrické autobusy pro město VI

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

Trh elektrických autobusů prožívá „velký třesk“, omezují ho finance: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město VI“

Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku.

23.11.2017 Dne 22. listopadu 2017 se v Praze již pošesté konala konference „Elektrické autobusy pro město“, organizovaná firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Konference, které se zúčastnilo přes 150 zástupců dopravců, municipalit, průmyslu, škol a dalších zainteresovaných osob a organizací, byla pořádána opět jako součást mezinárodního veletrhu Czechbus pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR.

Hlavním partnerem konference byla společnost EKOVA ELECTRIC. Aktuální informace z oblasti ekonomiky a financování elektrických autobusů prezentovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a také pořádající konzultační firma. Za průmyslový sektor byly dále partnery konference společnosti Volvo Group Czech Republic, TECO, ABB a Faiveley Transport Czech. Akademickým partnerem a zároveň mezinárodním hostem konference byl zástupce Politechniky Gdańske z Polska, který je současně manažerem Dopravního podniku Gdyně. Odborným garantem a moderátorem konference byl Jakub Slavík, majitel a hlavní konzultant pořádající firmy.

Z konference vyplynuly následující důležité poznatky a závěry:

1. Trh s elektrickými autobusy a jeho vývoj

Elektrickými autobusy v současném pojetí rozumíme především bateriové elektrobusy, plug-in hybridní autobusy (tj. bateriové elektrobusy kombinované s diesel-hybridním pohonem na delší vzdálenost), parciální (bateriové) trolejbusy a palivočlánkové autobusy. Jde tedy o autobusy s elektrickým motorem jako hlavním zdrojem pohonu a s bezemisním provozem zcela nebo částečně nezávislým na trolejovém vedení. Mimo tento hlavní záběr stojí klasické diesel-hybridní autobusy (v podstatě úsporné diesely) a trolejbusy bez zásobníku energie nebo s dieselovým prodlužovačem dojezdu, jejichž nasazení je z provozních nebo ekologických důvodů problematické.

Trh elektrických autobusů ve výše uvedeném vymezení v současné době prudce roste. Po celém světě bylo – podle aktuální zprávy evropského projektu ZeEUS – v roce 2016 v provozu cca 345 tisíc elektrických autobusů, což je dvojnásobek roku 2015. Z toho v Evropě je provozováno cca 1300 elektrických autobusů a jejich počet se podle uvedeného zdroje oproti loňsku rovněž zdvojnásobil. Na evropském trhu nyní nabízí více než 30 dodavatelů celkem více než 80 typů elektrických autobusů. Přes 60 % tohoto počtu se na tomto trhu objevuje od roku 2015, z čehož téměř polovina teprve od letoška, tedy od roku 2017. Vedle toho se rodí nový trh přestaveb zachovalých dieselových autobusů na elektrické.

O trhu elektrických autobusů lze tedy bez nadsázky obrazně hovořit jako o „prudce se rozpínajícím vesmíru“. Jeho hlavním hnacím motorem je snaha měst o „čisté“ vozové parky městských autobusů, vedená politickými a ekologickými cíli na mezinárodní, národní a municipální úrovni.  

Tento trend se týká i České republiky, kde parky elektrických autobusů rostou od jednotlivých vozidel k desítkám kusů.

Elektrobusy zároveň přestávají být doménou „elektrifikovaných“ městských dopravních podniků a stále více se uplatňují i u dopravců, kteří elektrickou trakci neprovozují, jako například skupina Arriva nebo skupina 3ČSAD. Odběr elektřiny z veřejné distribuční sítě pro nabíjení elektrobusů je nicméně oproti využívání trakční sítě drážní dopravy daňově, a následně i cenově znevýhodněn.  

2. Hlavní používané technologie pro elektrické autobusy

Vývoj v technologiích elektrických autobusů v současné době sleduje následující rozhodující směry:

a) Parciální trolejbusy se jako velkokapacitní páteřní systém rozvíjejí zejména tam, kde již existuje trolejová infrastruktura. Bateriové zdroje energie zde slouží jako prostředek k celkovému zefektivnění provozu při zachování plně bezemisního provozu. Délka proběhu bez trolejí je zároveň přirozeně omezena provozními požadavky, kapacitou baterií i očekávanými vnějšími vlivy s dopadem na trakční i netrakční spotřebu (zejména povaha terénu, hustota provozu nebo klimatické vlivy).

b) Elektrobusy se rozvíjejí jako nezávislé bezemisní autobusy, využívající koncepty „nočního“ nebo průběžně dobíjeného elektrobusu podle požadavků provozovatele. Každé z těchto řešení má přitom v daných provozních podmínkách svá pro a proti a nelze paušálně jedno nadřazovat druhému.

c) Je rovněž zaznamenávána masivní podpora palivočlánkových autobusů na mezinárodní úrovni, byť jejich absolutní počet v provozu je stále o několik řádů níže než čistě bateriové elektrické autobusy.

Na trhu nabíjecích systémů je patrna ofenzíva sériových řešení, reprezentovaných dnes zejména standardem CCS pro zásuvkové nabíjení a systémy uzemněného kontaktního dobíjení standardu OppCharge nebo typu Schunk Smart Charging pro průběžné dobíjení. Zároveň stále probíhají relativně rozsáhlé vývojové/inovační projekty a jejich pokračování v rutinním provozu, zahrnující mj. také indukční dobíjení elektrobusů.

Vedle tohoto „hlavního proudu“ existuje řada individuálních řešení, zejména v oblasti dvoupólového dobíjení elektrobusů přímo z trolejové infrastruktury. Další vývoj ukáže jejich životaschopnost a replikovatelnost.

Kromě vozidel a jejich nabíjecí infrastruktury přicházejí stále více ke slovu také „inteligentní“ informační technologie, které pomáhají optimalizovat spotřebu energie při nabíjení i zefektivnit provoz a údržbu elektrických autobusů.

3. Financování elektrických autobusů

Investiční dotace z evropských zdrojů (ESIF) pro české projekty elektrických autobusů lze očekávat v naplánovaném rozsahu během programového období 2014 – 2020. Jde konkrétně o financování v rámci integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ, ne však již o individuální projekty k financování z IROP. V následujícím programovém období již velmi pravděpodobně nebude možné s takto široce pojatými dotacemi z evropských zdrojů počítat.

Na evropské úrovni jsou dnes patrné především dotace do výzkumu, vývoje a inovací. Tyto dotace jsou nicméně roztříštěné a nepokrývají plně potřebu investic. Vzniká tak riziko, že se výsledky výzkumu (stále dokonalejší elektrické autobusy) neuplatní v praxi.

V zahraničí se proto do financování projektů elektrických autobusů do značné míry zapojují dotace na národní a municipální úrovni i vlastní prostředky provozovatelů dopravy.

Kromě toho jsou k dispozici zdroje a nástroje bankovního financování. Na evropské úrovni se nabízejí zvýhodněné úvěry Evropské investiční banky, s níž nabízejí zprostředkování kontaktu i české komerční banky. Tyto banky zároveň nabízejí pro projekty elektrických autobusů také vlastní standardní bankovní nástroje, jako je finanční či operativní leasing nebo úvěr.

4. Výzvy pro české prostředí

Z výše uvedené situace plynou některé výzvy pro důležité české subjekty v oblasti provozování a financování elektrických autobusů:

a) Výzva pro dodavatele elektrické energie a souvisejících služeb: Rostoucí zájem o elektrobusy u „neelektrifikovaných“ dopravců, kteří nemohou využívat jako zdroj energie vlastní trakční síť, znamená příležitost k vytváření produktových balíčků pro efektivní nabíjení elektrobusů.

b) Výzva pro česká ministerstva: Za současných okolností by bylo nanejvýš žádoucí vytvořit národní zdroj spolufinancování pro bezemisní autobusy, obdobný výzvám na podporu bezemisních a nízkoemisních automobilů z Národního programu Životní prostředí.

c) Výzva pro státní orgány a další subjekty zapojené do energetické legislativy: Elektrická energie určená pro nabíjení elektrických autobusů z veřejné distribuční sítě je ze své podstaty trakční energie. Přesto s ní není v české legislativě takto nakládáno a výsledkem je mj. její odlišné zdanění, které nabíjení elektrických vozidel z veřejné sítě znevýhodňuje. Tento nesoulad by bylo žádoucí odstranit, aby nebránil dalšímu rozvoji elektromobility včetně elektrických autobusů.

d) Výzva pro municipality: Je třeba počítat s tím, že provoz bezemisních elektrických autobusů s sebou nese zvýšené výdaje na dofinancování jejich pořízení a provozu z veřejných zdrojů. Tyto výdaje se však vrátí v podobě socioekonomických přínosů, které se v konečném důsledku projeví jako reálný příjem do městského rozpočtu: Kde se příjemně žije, tam se lidé rádi hlásí k trvalému pobytu, firmy podnikají a všichni dohromady platí daně.

Tato provázanost mezi ekologickou městskou mobilitou jakožto součástí městské infrastruktury a sociálními, a následně ekonomickými cíli města je zároveň hlavním znakem konceptu inteligentních měst – smart city – jehož jsou elektrické autobusy nedílnou součástí.

e) Výzva pro manažery dopravců: Je zřejmé, že v současné situaci nelze při rozvoji bezemisní městské dopravy vystačit s pasivním přístupem typu „Na co dostaneme dotace, s tím budeme jezdit“. Pochopitelně poslední slovo má vždy město nebo jiný hlavní akcionář. Bez iniciativy ze strany řídících pracovníků dopravců vůči zákaznickému trhu i vůči akcionářům však podpora bezemisní městské dopravy nezíská pozornost a důležitost, která jí po právu přísluší.

Jakub Slavík

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Prezentace ke stažení:

Martin Janda: Podpora bezemisních vozidel z IROP – současnost a budoucnost

Jakub Slavík: Aktuální otázky projektů elektrických autobusů a souvisejících finančních nástrojů
 
Mikolaj Bartlomiejczyk: Parciální trolejbus z hlediska praktika

Tomáš Pittermann: Elektrobusy a parciální trolejbusy od EKOVA ELECTRIC 

Radko Manda: Volvo a elektromobilita

Jaromír Klaban: Tecomat Foxtrot a efektivní řízení nabíjecí infrastruktury elektrovozového parku

Miroslav Kuželka: Dobíjecí infrastruktura pro městské elektrobusy

Jaroslav Fait: Technologie Faiveley/Wabtec pro dobíjení e-busů

Partneři konference

Fotogalerie:

     

 Přečtěte si také:

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

1.6.2017 Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde


Konference Smart city v praxi II: chytré technologie se zabydlují, od „feudálních“ dotací ke spolupráci veřejného a soukromého sektoru

24.3.2017 Jako doprovodný program brněnského veletrhu AMPER 2017 proběhla 21. března 2017 odborná konference Smart city v praxi II, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Majitel firmy a její hlavní konzultant Jakub Slavík byl zároveň odborným garantem konference. Konference se konala pod záštitou ministryně pro místní rozvoj a Sdružení dopravních podniků ČR. Konference byla, stejně jako její první běh před rokem, zaměřena především na ty, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován. Tomu odpovídala i struktura cca 190 účastníků konference. Většina z nich pocházela z municipalit a městských organizací, zastoupen byl i průmysl, rozvojové agentury a další zájemci o téma smart city z praktického pohledu. Celý článek zde

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde









http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php










Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services