Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích II

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

Novinky z technologií a finančních nástrojů pro elektrické autobusy: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město V“

Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku.

25.11.2016 Dne 24. listopadu 2016 proběhl na holešovickém výstavišti jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2016 již pátý, tedy vlastně „půlkulatý“, běh konference „Elektrické autobusy pro město“, organizovaný firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Odborným garantem konference byl Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy. Konference, která se stala na veletrhu Czechbus již tradicí, se zúčastnilo na 150 zástupců dopravců, municipalit a krajů, průmyslu a dalších odborníků, kteří se zajímají o aktuality a vývojové trendy u elektrických autobusů a jejich financování.

Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce.

1. Trhy a technologie pro elektrické autobusy

Zájem o elektrické autobusy, tedy elektrobusy a parciální trolejbusy, v ČR významně vzrostl a dále roste – dnes již hovoříme o desítkách těchto vozidel.

Elektrické autobusy se dnes používají zejména na pravidelných linkách městské dopravy v režimu závazku veřejné služby (ZVS). O elektrické autobusy je ale zájem i v rámci smluvních přeprav mimo ZVS.

Hlavní hnací síly na trhu s elektrickými autobusy dnes tvoří

•    rostoucí zájem municipalit o ekologickou a zároveň ekonomickou dopravu,

•    zájem průmyslu o sériovost výroby, a následně ekonomii z rozsahu, a hledání nových trhů.

S těmito hnacími silami úzce souvisí proces standardizace technologií pro dobíjení elektrobusů v oblasti pomalého zásuvkového dobíjení a rychlého čtyřpólového dobíjení pomocí pantografových konzolí. Tato standardizace, iniciovaná Mezinárodní unií veřejné dopravy (UITP), nyní probíhá na půdě evropských standardizačních organizací CEN/CENELEC. Tento standardizovaný systém umí využívat jak veřejnou síť střídavého napětí, tak stejnosměrnou infrastrukturu elektrifikované MHD. Současná nabídka evropského průmyslu sleduje u elektrobusů a jejich nabíjecí infrastruktury v převážné míře tento směr. Dodavatelé systémů pro pomalé i čtyřpólové rychlé nabíjení přicházejí s ucelenými řešeními stavebnicového typu, odzkoušenými v reálném provozu, doplněnými inteligentními informačními technologiemi pro vzdálenou správu a údržbu a kompatibilními s infrastrukturou pro nabíjení osobních a užitkových elektromobilů.

Existují i systémy řešené – alespoň prozatím – individuálně, mimo tuto standardizaci. Patří mezi ně například statické dobíjení pomocí dvoupólového pantografového sběrače z troleje, podobně jako u trolejbusu. Pro jednoduchost nabíjení je o ně zájem u některých českých dopravců provozujících elektrickou trakci, a to i s vědomím úskalí tohoto konceptu. K nim patří složitější konstrukce vozidel nebo infrastruktury kvůli zajištění bezpečnosti nebo omezené nabíjecí výkony (zatímco při jízdě trolejbusu se sběrače chladí, při nabíjení ve stoje se neúměrně zahřívají), a tím i delší doba pobytu při nabíjení oproti čtyřpólové technologii.

Zároveň je snaha měst a dopravců provozujících trolejbusy zvyšovat jejich nezávislý dojezd pomocí bateriových zásobníků energie (koncept parciálního trolejbusu), nikoli dieselových prodlužovačů dojezdu s mimořádně vysokou spotřebou nafty (v přepočtu téměř 60 l/100 km!). Ukazuje se, že parciální trolejbusy s bateriovými zásobníky energie nejen prospívají životnímu prostředí, ale oproti dieselovým prodlužovačům dojezdu mají také nižší provozní náklady kvůli ceně paliva a nárokům na údržbu. Jejich problémem jsou technická omezení v dobíjecích výkonech, a tím i v poměru nezávislého dojezdu k jízdě pod trolejí. Dobíjení baterií u parciálního trolejbusu klade zvýšené nároky jak na pevnou infrastrukturu, tak na samotný sběrač – viz výše uvedená poznámka k elektrobusům.

Jako produkt pro komunitní přepravu se nabízejí elektrické minibusy, sloužící pro smluvní přepravu v rámci sociálních služeb apod. Dodavatelský trh prozatím přichází s nabídkou dojezdu do 200 km, ale postupně i více. Tento produkt stojí na pomezí elektrobusů a elektrických užitkových vozidel.

V Evropě i jinde ve světě se stále více prosazuje snaha o využívání vodíkových (palivočlánkových) zdrojů energie, nejen pro elektrobusy, ale také pro parciální trolejbusy. Ministerstvo dopravy ČR v současné době připravuje studii, která by zmapovala zájem o tyto technologie v ČR a pomohla nasměrovat státní podporu v této oblasti.

V neposlední řadě se i v ČR začíná hovořit o automatických elektrických minibusech bez řidiče. V Evropě se prozatím jedná o samostatné vývojové projekty určené pro vznikající zcela nový přepravní trh ve městech mimo tradiční MHD. Jak ale ukazuje například švýcarský projekt SmartShuttle, i zde se mohou angažovat zavedení provozovatelé veřejné dopravy

2. Financování elektrických autobusů

a) Dotace

Pro elektrické autobusy v režimu závazku veřejné služby je určen dotační program IROP v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Příjem žádostí pro letošní výzvu k financování nízkoemisních a bezemisních vozidel z tohoto programu byl již uzavřen a nyní se vyhodnocuje. Ukazuje se výrazný převis poptávky po finančních zdrojích nad jejich disponibilitou (žádosti za více než 4 mld. Kč oproti 1,3 mld. Kč alokace). První projekty by měly být vyhodnoceny nejdříve v lednu 2017. Dotace se budou projektům přidělovat podle výše jejich bodového ohodnocení až do vyčerpání alokovaných prostředků, přičemž může dojít i k navýšení alokace.

Pro rok 2017 se připravují další výzvy v rámci tzv. integrovaných nástrojů (ITI a IPRÚ).

Pro elektrické minibusy provozované mimo závazek veřejné služby se aktuálně nabízí výzva k žádostem o dotace z Národního programu Životní prostředí.

b) Bankovní nástroje

Elektromobilita včetně elektrických autobusů dnes představuje perspektivní trh i pro bankovní služby, nabízející úvěr, finanční leasing nebo operativní leasing, podle zájmu a konkrétních podmínek uchazeče.

Zatímco úvěr se nabízí jako zdroj financování či spolufinancování především tam, kde je nutno mít vozidlo ve vlastnictví (například při dofinancování rozdílu mezi dotací a celkovou investicí), v jiných případech může být vhodnou volbou leasing. Řada organizací totiž dává u vozidel přednost zápůjčce před účetním vlastnictvím majetku. U elektrických dopravních prostředků s poměrně rychlým morálním zastaráváním to může platit tím spíše.

Další výhodou bankovních nástrojů je jistota smluvního vztahu, kdy peněžní toky, jejich načasování a podmínky vzájemného plnění jsou po uzavření smlouvy předem známé, neměnné a právně zakotvené, na rozdíl od dotací, zatížených značným množstvím nejistot.

3. Elektrické autobusy a smart city

Elektrické autobusy se stále více stávají součástí konceptu inteligentních měst neboli smart cities, který se rozvíjí i v ČR. Zasazení do kontextu smart city vytváří příležitost k efektivnímu využívání elektrických autobusů na pravidelných linkách i ve smluvní přepravě pro ozdravění prostředí ve městech a regionech. Nezbytné je přitom řešit městskou mobilitu jako systém, jehož jsou elektrické autobusy součástí a dílčím projektem. Zde je zároveň třeba rozlišovat mezi projektem investičním a inovačním.  

Příkladem je dodávka deseti elektrobusů pro chytré město Třinec, která byla slavnostně prezentována na letošním veletrhu Czechbus.

Překážkou rozvoje elektrobusů v českých městech bohužel stále zůstává nesoulad Státní energetické koncepce, která deklaruje podporu rozvoji ekologické dopravy v ČR, a vyhlášek energetického regulačního úřadu (ERÚ), který staví významné finanční bariéry rozvoji elektrobusů mimo již existující trakční sítě drážní městské dopravy.

Jakub Slavík

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Prezentace ke stažení:

Martin Janda: Podpora nákupu bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu z IROP

Jakub Slavík: Aktuální otázky projektů elektrických autobusů

Jiří Patočka: Financování elektrobusů – vize a obchodní potenciál

Miloš Kamaryt: Konektor pro rychlé dobíjení elektrických autobusů

Miroslav Kuželka: Dobíjecí infrastruktura pro městské elektrobusy – vznikající EU standard

Radko Manda: Volvo a elektromobilita

Adam Zielinski: SOLARIS – významný evropský hráč v oblasti elektromobility (zkušenosti z provozu bateriových vozidel)

Jiří Daňsa: Nová bezemisní vozidla SOR  pro městskou dopravu

Jan Vejbor: Elektrické midibusy EVC a zkušenosti z provozu

Mikolaj Bartlomiejczyk: Aplikace In Motion Charging v praxi – obsluha autobusových linek trolejbusy v Gdyni

Ivana Hurtová: Zkušenosti s provozem parciálního trolejbusu

Partneři konference

Program konference

Fotogalerie:










http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php










Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services