Vrchlabí – inteligentní město s chytrou sítí

Rozhovor se starostou Vrchlabí

17.2.2016 Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká, se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.

Jak to vůbec přišlo, že se Vrchlabí zapojilo do největšího z demonstračních projektů evropských chytrých sítí?

Jak už to tak bývá, náhoda pomáhá připraveným. ČEZ hledal v roce 2010 vhodnou oblast pro demonstraci jeho cílů v oblasti chytré energetiky, která by takříkajíc zahrnovala od každého něco: město, přírodu i průmysl a příležitost k ostrovnímu provozu s ohledem na vedení rozvodných sítí ve městě. Město Vrchlabí tou dobou řešilo problémy s výrobou a rozvodem tepla. Také městská elektrická distribuční síť potřebovala důkladnou rekonstrukci a modernizaci. V té době nás na vedení města kromě toho zaujaly odborné články o elektromobilitě a stále více jsme si uvědomovali, že v jejím využití je skrytý potenciál pro město i pro náš krkonošský region. Projekt Smart region Vrchlabí nám tedy nabídl vyřešení aktuálních problémů s městskými sítěmi a zároveň přišel s perspektivami dalších inovací do budoucna. S projektovým manažerem ČEZ jsme se velmi rychle domluvili, a tak začala naše dlouhodobá spolupráce, která se rozvíjí i v návazných projektech – například v testování inteligentního osvětlení s technologií od společnosti ABB ve Vrchlabí.    

Zapadala účast v tomto projektu do rozvojových plánů a strategií města?

Východiskem je v tomto případě nikoli strategie města, nýbrž strategie svazku měst a obcí Krkonoše, založeného v roce 2000, kde mám to potěšení být předsedou. Náš svazek sdružuje čtyřicet krkonošských obcí od Kořenova na západě až po Žacléř na východě a dohromady má více jak 60 000 stálých obyvatel. Je specifický tím, že se tu prolíná chráněný přírodní park i významný průmysl – za všechny jmenujme závod Škody Auto ve Vrchlabí. Společnou strategii obcí v něm sdružených přitom komplikuje fakt, že se rozkládá na území dvou krajů, Královéhradeckého a Libereckého, a tím více je zde nutná spolupráce na úrovni regionálního sdružení. Hlavním cílem při založení našeho svazku bylo získat finanční podporu pro cestovní ruch. Brzy se však začal rozvíjet mnohem šířeji a sledovat zejména strategii hospodářského rozvoje regionu. K tomuto účelu byla začátkem roku 2013 zpracována Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše, která analyzovala situaci a navrhla doporučení pro další rozvoj regionu včetně bohatého zásobníku konkrétních projektů. Naše účast v projektu Smart region Vrchlabí nebyla bezprostředním výstupem této strategie (už proto, že tento projekt tu byl dřív, než zmíněná strategie), ale jeho cíle v oblasti energetiky a elektromobility do této strategie přesně zapadají. Lze tedy říci, že projekt Smart region Vrchlabí pomáhá tuto strategii dovádět v oblasti energetiky a elektromobility do praxe.  

Pocítili jste konkrétně přínosy chytrých sítí v každodenním životě – třeba jako rychlejší odstranění případných poruch v dodávce elektrické energie?

Vzhledem k tomu, že elektrické rozvodné sítě v naší zemi – Vrchlabí nevyjímaje – jsou obecně v dobrém stavu, nedošlo tu k žádné zázračné proměně, spíše k celkovému zlepšení dodávek elektřiny jako důsledek rekonstrukce. Ale ano, v době těsně před Vánoci, kdy české hospodyňky pečou naplno, došlo asi třikrát k výpadkům elektrického proudu, které byly téměř okamžitě vyřešeny.

Jak hodnotili Vaši občané možnost řídit si lépe spotřebu elektřiny, a tím i účet za ni, díky zapojení do chytré sítě?

V rámci projektu Smart region Vrchlabí bylo všech 4 600 odběrných míst vybaveno inteligentními elektroměry. V tzv. multiutilitním domě byly navíc instalovány chytré měřiče také na rozvody vody, plynu a tepla pro vytápění. Občané se o tyto technologie pochopitelně zajímali, a pokud vím, mnozí zkoušeli, co chytré měřiče dokáží. Ale upřímně řečeno, v situaci, kdy silová složka netvoří příliš významný podíl na celkové ceně za elektřinu a kdy tu již léta funguje hromadné dálkové ovládání neboli náš známý „noční proud“, nebylo tu dost důvodů k významné změně spotřebitelského chování. Někdy navíc ani spotřebu elektřiny odložit nelze. Vím o zaměstnanci energetiky, který si doma připojil pračku na samostatnou zásuvku využívající pouze „levnou“ elektřinu. Jeho manželka si ale poradila – v době špičkového odběru jednoduše připojila pračku k „drahé“ zásuvce prodlužovací šňůrou. Její argument byl prostý: Potřebuju vyprat prádlo právě teď a nemohu s tím čekat, až bude elektřina levnější.

Předpokládám, že do sítě v ostrovním režimu, který se v rámci projektu zkouší, jsou zapojeny některé kritické části města, které by neměly nikdy zůstat bez proudu. Vyzkoušeli jste si fungování sítě v ostrovním režimu při mimořádných událostech?

Testovací ostrovní režim v projektu Smart region Vrchlabí, napájený z městské kogenerační jednotky, nebyl apriori instalován s ohledem na rozmístění kritických míst ve městě. Vycházel spíše z aktuálního vedení rozvodných sítí a jeho hlavním cílem bylo fungování ostrovního režimu provozně odzkoušet. Ověřili jsme si nicméně jeho funkčnost a perspektivně bychom chtěli tzv. subjekty krizové infrastruktury na tuto nouzovou ostrovní síť napojit.

Jaké jsou Vaše zkušenosti s využitím elektrické dopravy v rámci projektu? Máte plány ohledně dalšího zkoušení a rozšiřování elektromobility – třeba využití elektrobusů?

Ve Vrchlabí máme nyní instalováno celkem pět pomalých a jednu rychlou nabíjecí stanici pro elektromobily. Město pro své služby elektromobily využívá a jsme s jejich provozem velmi spokojeni. Je to přesně ten způsob využití, kde elektromobil uplatní své přednosti a nevadí mu jeho omezení. Další elektromobily využívá i správa Krkonošského národního parku. Náš místní dopravce KAD tu zkoušel i elektrobus SOR a rádi bychom tento druh dopravního prostředku více uplatnili i do budoucna.

Jak byste tedy, na základě zkušeností z tohoto projektu, celkově hodnotil příležitosti a úskalí vybudování chytrých sítí pro město nebo region a jeho obyvatele:  Pomůže mu vyřešit nějaký důležitý problém? Znamená příležitost pro zatraktivnění bydlení a podnikání? Přináší naopak nějaké komplikace? A konečně: vyplatí se?

Městu Vrchlabí přinesl tento projekt mnohá pozitiva: Získali jsme kvalitní rozvodné sítě elektřiny a tepla a vyřešili jsme si aktuální problémy s jejich provozem. Byla to také příležitost k zefektivnění některých obchodních vztahů – nákladně provozovanou městskou teplárenskou síť jsme prodali společnosti ČEZ, což mělo významné ekonomické přínosy. To vše samozřejmě nezůstalo bez odezvy u průmyslových firem, které se zde rozvíjejí a představují důležité pracovní příležitosti. Chytré sítě nám v důsledku zkvalitnily i krizové řízení, bez kterého se město neobejde. Nu a v neposlední řadě účast v tomto projektu naše město významně zviditelnila, a to i na mezinárodní úrovni. Určité komplikace spojené s projektem by tu byly i bez něj. Město zkrátka bylo rozkopané a vtip byl v tom, jak načasovat a navzájem skloubit práce spojené s projektem tak, aby nebylo rozkopané více a déle, než je nutné. Projekt Smart region Vrchlabí jako součást evropského projektu Grid4EU nyní končí. My bychom však chtěli pokračovat a rozvíjet náš smart region a město Vrchlabí jako malé smart city i dále. Tam, kde jsou inovace, je příležitost pro investice. A tam, kde jsou investice, jde hospodářská prosperita. To je přece jednoduchá logika, nemám pravdu?

Děkuji za rozhovor.

Jakub Slavík

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Smart city v praxi: vychází první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

7.3.2017 Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován.
Knižní publikace, které souhrnně popisují koncept smart city a jeho zavádění v každodenní praxi, bylo dosud možné získat pouze ze zahraničí. To se nyní mění. Vydavatelství Profi Press s.r.o. vydává v březnu 2017 knížku Smart city v praxi od Jakuba Slavíka, manažerského konzultanta a odborníka na problematiku smart city, který je zároveň provozovatelem našeho portálu.

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

20.9.2016 K „zelenému“, „čistému“ či „chytrému“ městu patří také „zelená“ nebo „čistá“ veřejná doprava. Na její rozvoj je ostatně zaměřen i Integrovaný regionální operační program (IROP). V tomto článku se blíže podíváme na možnosti a omezení, které nabízejí „zelené“ pohony pro městské autobusy, o nichž se v ČR hovoří. Zaměříme se přitom na elektrobusy a trolejbusy v porovnání s dieselovými autobusy a s autobusy používajícími stlačený zemní plyn (CNG). Podíváme se pak i trochu dále do budoucnosti – na palivočlánkové autobusy, poháněné elektřinou z vodíku. Pro jednoduchost budeme sledovat hlavně standardní dvanáctimetrové autobusy jako typický dopravní prostředek ve městech. Celý článek zde

Chytré technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?

12.8.2016 Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se dnes pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům měst? Technologická revoluce se tu, myslím, nekoná. Ovšem ekonomická a manažerská revoluce při používání technologií? Možná ano. Co mne k téhle domněnce vede, ukážu na pár jednoduchých příkladech. Celý článek zde