Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích II

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

Projekt FREVUE: březnový webinář prezentoval zajímavé provozní ukazatele elektrifikované městské logistiky

31.3.2017 Evropský projekt elektrických nákladních vozidel FREVUE, který na našich portálech průběžně sledujeme, uspořádal v březnu 2017 webinář k dílčím provozním zkušenostem z uplatnění různých elektrických nákladních a užitkových automobilů v různých evropských městech s rozmanitými geografickými a klimatickými podmínkami. Prezentované výsledky budou jistě užitečné i pro případné české následovníky. Zde vybíráme ty nejzajímavější.

V rámci projektu je nebo bylo nasazeno více než 80 elektrických nákladních vozidel. Většinu z nich (cca 65 %) tvoří vozidla o užitečné hmotnosti v rozmezí 3,5 – 7,5 t, následovaná velkými vozidly (nad 12 t) a malými vozidly (pod 3,5 t). 

Průměrný denní proběh vozidel činil 53,5 km. Tyto hodnoty se nicméně pohybovaly ve velmi širokém rozmezí od 31,5 km (zásilková společnost UPS v Londýně) po 99,5 km (zásilková společnost Bring v Oslo). Vozidla po městech jezdila průměrnou rychlostí 17,5 km/h, v rozmezí od 8,7 km/h (Madrid) po 20,7 km/h (Oslo). V provozu byla vozidla denně kolem 8 hodin a zde se jednotlivá města nijak výrazně neodchylovala od průměru.

Průměrná spotřeba elektrické energie činila 0,26 kWh/km, z toho u středních vozidel 0,48 kWh/km, u velkých vozidel 0,83 kWh/km a u malých vozidel 0,18 kWh/km. Tato průměrná spotřeba se nijak výrazně nemění s rychlostí u malých a středních vozidel. Naproti tomu u velkých vozidel je nejnižší při rychlostech 30 – 35 km/h. Při nižších rychlostech roste až o 50 %, při vyšších rychlostech (60 km/h a více) o cca 17 %.

V tomto členění vozidla spotřebovala v denním průměru 29 kWh, z toho střední vozidla 23 kWh, velká vozidla 63 kWh a malá vozidla 22 kWh.

Projekt sleduje i vliv okolní teploty, pohybující se v rozmezí od méně než 0 °C po více než 25 °C a promítající se do netrakční spotřeby (topení, klimatizace). Výsledky se přitom liší podle užitečné hmotnosti vozidel. U středních vozidel průměrná celková spotřeba s rostoucí okolní teplotou postupně klesá, a to ve výše uvedeném teplotním rozmezí o cca 40 %. U malých vozidel rovněž klesá, ale mnohem méně – o cca 17 %. Naproti tomu u velkých vozidel je nejnižší spotřeba při okolní teplotě 10 – 15 °C. Při poklesu nebo naopak nárůstu teplot vzrůstá spotřeba až o 30 %.  

Prezentace v závěru zmiňuje potřebu rychlonabíjecích stanic v městských centrech a lepších trakčních baterií pro potřebu městské logistiky, které by zlepšily provozní flexibilitu elektrických nákladních vozidel. Reaguje tím mj. na paradoxy některých automobilek, které nové osobní elektromobily vybavují bateriemi o větší kapacitě, než své užitkové elektromobily (srovnej např. Nissan Leaf a Nissan eVN200).   

Mezi další zajímavé zkušenosti prezentované na webináři patřilo například srovnání provozu spalovací a elektrické verze Renaultu Kangoo v Lisabonu (viz foto). Podle nich po náhradě spalovací verze elektrickou nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v organizaci provozu a provozních parametrech (vzdálenost, rychlost). Také celoživotní náklady (TCO) u obou verzí jsou velmi podobné. Naproti tomu u elektrické verze řidiči chválí menší hluk a vibrace a větší pohodlí při jízdě.

Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že i v České republice s mírným podnebím a relativně krátkými vzdálenostmi ve městech má elektrifikovaná městská logistika dosud nevyužité příležitosti. Jak dalece budou využity, závisí na zájmu municipalit a provozovatelů vozidel i na nabídce automobilek, které si až na výjimky prozatím počínají na českém trhu užitkových elektromobilů velmi opatrně.

redakce Smartcityvpraxi.cz

Foto © FREVUE

Další informace včetně prezentace ke stažení zde

 Přečtěte si také:

Zkušenosti z Amsterodamu: podpora elektrifikované logistiky pomáhá městu i dopravcům

10.3.2017 Město Amsterodam je jedním z aktivních účastníků evropského projektu elektrifikované nákladní dopravy FREVUE. V rámci tohoto projektu zde provozuje nákladní dopravu elektrickými vozidly zásilková služba TNT a světoznámý pivovar Heineken. Město Amsterodam tuto bezemisní logistiku aktivně podporuje, především výjimkami z dopravních regulací, platících pro konvenční nákladní automobily. Zkušenosti, které tato aktivní politika přinesla za uplynulé dva roky, publikovalo město Amsterodam v březnu 2017.

Celý článek zde
„Reverzní logistika“ ve Stockholmu pomáhá efektivnější a ekologičtější městské nákladní dopravě

10.3.2017 Stockholm je jedním z evropských smart cities zapojených do evropského projektu elektrifikované městské logistiky FREVUE. V rámci tohoto projektu je Stockholm aktivní při zkoušení organizačních a obchodních modelů zaměřených na snižování nepříznivých účinků nákladní dopravy ve městě. Po zkušenostech se „zeleným“ veřejným zadáváním dopravních služeb přichází Stockholm v únoru 2017 s testováním „reverzní logistiky“, tedy využíváním zmíněného elektrického vozidla zároveň pro rozvoz i pro svoz.

Celý článek zde
Projekt FREVUE: zkušenosti Stockholmu s veřejným zadáváním služeb ekologické smluvní dopravy

17.1.2017 Evropský projekt FREVUE je zaměřen na elektrifikaci městské logistiky a vytváření osvědčené praxe v této oblasti. Jedním z účastnických měst je i Stockholm, jedno ze švédských smart cities. Poznatky z tohoto projektu ukazují, že zavádění ekologických vozidel v městské logistice je nejen záležitostí dostupné dopravní techniky, ale také regulace dopravy a legislativy veřejných zakázek při zadávání dopravních služeb pro město. Zkušenosti Stockholmu v této oblasti byly proto v lednu 2017 publikovány v rámci projektu FREVUE jako „factsheet“ (volně přeloženo, metodický list) pod názvem „Environmental requirements in procurement processes City of Stockholm“, tedy „Ekologické požadavky v procesu veřejného zadávání města Stockholmu“.

Celý článek zde


Město Stavanger: chytrý svoz komunálního odpadu nejsou jen „chytré“ koše ve městě

30.11.2016 Na workshopu k problematice smart city, organizovaném norským velvyslanectvím v listopadu 2016 na VUT Brno, jehož se zúčastnili i zástupci naší redakce, byl mj. prezentován systém inteligentního svozu komunálního odpadu ve městě Stavanger v jihovýchodním Norsku. Tento zajímavý příklad ukazuje, že systém inteligentního svozu odpadu ve smart city nelze redukovat na pouhé „chytré koše na odpadky“, jak je to někdy prezentováno dodavateli příslušných technologií. Jinými slovy, udělat z „tradičního“ řešení „chytré“ řešení neznamená doplnit staré technologie a staré postupy o moderní informační technologie, nýbrž je zapotřebí změnit systém jako celek. Stavanger má 133 tisíc obyvatel. Typickou obytnou budovou je čtyř- až osmipatrový dům s 20 až 250 bytovými jednotkami. Stavanger tedy není nepodobný řadě českých měst. Před změnami v odpadovém hospodářství byly tyto bytové domy obklopeny hradbou kontejnerů na odpad, podobně jako v mnoha českých městech. Od roku 2005 se začalo se změnami Celý článek zde












http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php










Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services