|
||||
O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty |
||||
Pokračuje „velký třesk“ elektrických autobusů, rozvíjejí se nové technologie, otazníky v ekonomice: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město VII“Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku, kde je také fotogalerie.
Hlavním partnerem konference byla EKOVA ELECTRIC – inženýrská, výrobní a opravárenská společnost z oboru elektrických dopravních prostředků. Aktuální informace z oblasti ekonomiky a financování elektrických autobusů prezentovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a také pořádající konzultační firma. Partnery konference za průmyslový sektor z odvětví výroby dopravních prostředků byly dále společnosti Chariot Motors, Solaris Bus & Coach, Volvo Group Czech Republic a také firma in-tech GmbH nabízející přestavby tradičních autobusů na elektrický pohon. Odvětví infrastruktury pro elektrické autobusy reprezentovaly společnosti ABB, ČEZ ESCO, TECO a PZK Brno. Akademickým partnerem byl zástupce Politechniky Gdańske z Polska, který je současně manažerem Dopravního podniku Gdyně. Odborným garantem a moderátorem konference byl Jakub Slavík, majitel a hlavní konzultant pořádající firmy. Z konference vyplynuly následující důležité poznatky a závěry: 1. Pokračuje „velký třesk“ elektrických autobusů Zpráva z loňské konference Elektrické autobusy pro město uvádí statisíce elektrických autobusů (tj. bateriových elektrobusů, plug-in hybridních autobusů, parciálních – bateriových – trolejbusů a palivočlánkových autobusů) po celém světě, z toho v Evropě se blížící půldruhému tisíci. Oproti předchozímu roku se tento počet v Evropě zdvojnásobil. Z evropských dodavatelů patří mezi vůdčí firmy partneři konference Solaris a Volvo. Sledovaný vývoj od té doby dává tušit, že tento „velký třesk“ dále pokračuje, hnán především potřebou měst převádět parky svých autobusů na bezemisní pohon. Po celém světě přibývají parky bateriových elektrobusů, nejčastěji v desítkách, ale i stovkách vozidel. Své pevné místo přitom stále mají i diesel-hybridní autobusy, jejichž celoživotní náklady (TCO) mohou díky až 30% úsporám paliva konkurovat tradičním dieselům a které v důsledku této úspory a tichého rozjezdu rovněž přispívají ke snížení ekologické zátěže ve městech. Ve svém portfoliu je mají i oba výše zmínění partneři konference, zejména pak Volvo. Palivočlánkových autobusů jezdí v současné době po evropských městech přes šedesát, ve stadiu financování a přípravy v rámci probíhajících projektů jsou však další stovky vozidel. Tržní potenciál palivočlánkových autobusů pro Evropu je odhadován na cca 5 tisíc vozidel. Mezi výrobce autobusů se zájmem o palivočlánkové technologie se řadí mimo jiné partner konference Solaris. Naproti tomu například v USA zůstává u řádově malých desítek zkoušených palivočlánkových autobusů. Bateriové zásobníky u trolejbusů (tedy koncept parciálních trolejbusů) se stále více stávají pravidlem než výjimkou. 2. Důraz na standardizaci i nové technologie V oblasti průběžného dobíjení elektrobusů je stále více kladen důraz na standardizaci rozhraní vozidlo-infrastruktura. Je přitom možné sledovat i to, jak inovační projekty, které začaly s individuální konstrukcí nabíjecího rozhraní, přecházejí na standardizovaná řešení (například v Münsteru). Ve světě dále expanduje standard uzemněného (čtyřpólového) dobíjení OppCharge, reprezentovaný zejména (ale nejen) společností ABB – jedním z partnerů konference. V praxi přitom přichází k uplatnění interoperabilita – průběžné dobíjení elektrobusů od různých dodavatelů na týchž dobíjecích stanicích – která je hlavním smyslem této standardizace. Na podzim 2018 měl OppCharge i českou premiéru u Dopravního podniku Ostrava. Dodavatelem celého projektu „na klíč“ byl hlavní partner konference, společnost EKOVA ELECTRIC. OppCharge se připravuje rovněž pro letištní autobusovou linku v Praze. V ČR je kromě toho snaha využívat pro průběžné dobíjení elektrobusů stejnosměrnou trakční síť drážní dopravy – důkazem jsou například elektrické midibusy Škoda/Solaris v Českých Budějovicích nebo pokračující testovací provoz v Praze. Hlavní důvod je provozně ekonomický – tyto stejnosměrné trakční sítě fungují jako jedno odběrné místo, a jejich využití tedy šetří dopravci náklady na nové připojení k veřejné distribuční síti. Kromě toho tyto stejnosměrné sítě často disponují přebytečnou kapacitou, která je nabíjením využita. Technicky lze přitom použít nejen vlastní trolej, ale také kabelový vývod z měnírny pro uzemněné (čtyřpólové) nabíjení – toto řešení však zatím stojí spíše na okraji zájmu dodavatelského průmyslu. Také v ČR se zároveň rozšiřují parky parciálních trolejbusů. Zároveň se ve světě prosazují některé nové technologie v oblasti vozidel a jejich nabíjení.
Rovněž se zkoušejí možnosti využít pro trakci obnovitelné zdroje energie, například fotovoltaické panely na střeše vozovny – blíže k tomu zaznělo v přednášce zástupce Politechniky Gdańske. Energetické společnosti (jako například partner konference ČEZ ESCO) pro nabíjení elektrobusů nabízejí jako „one-stop-shop“ souhrnné služby, od dodání infrastruktury, přes efektivní řízení dodávky energie pro nabíjení a vzdálený servis nabíjecí infrastruktury, až po druhotné využití trakčních baterií po skončení jejich životnosti. Proces pomalého nabíjení u rozsáhlých vozových parků pomáhají optimalizovat moderní řídicí technologie, které na konferenci prezentovala česká společnost TECO. Domácí firmou, podporující infrastrukturu elektrických autobusů, je také další partner PZK Brno. 3. Automatické elektrické minibusy jako „třetí druh dopravy“ na postupu V souvislosti s moderními technologiemi nelze pominout ani prudce se rozvíjející oblast autonomních elektrických minibusů pro cca 5 – 10 sedících cestujících. Počet jejich projektů ve světě roste od jednotek k desítkám. Jejich rozvoj je tažený potřebou „třetího druhu dopravy“ na přepravním trhu vedle klasické hromadné a individuální dopravy. Uplatňují se pro „poslední kilometr“ mezi konečnou stanicí veřejné dopravy a cílem cest, případně pro dopravu v historických centrech. Vedle přeplněnosti městských komunikací přitom hraje roli stárnutí populace i člověk jako nejrizikovější faktor bezpečnosti provozu. V rámci příslušných projektů se vedle provozní stránky řeší také legislativní a psychologické otázky provozu autonomních vozidel ve smíšeném provozu. Nejasná zatím zůstává ekonomika, vzhledem k velmi krátké historii. V tomto rozvíjejícím se novém druhu dopravy se široce angažují národní provozovatelé veřejné dopravy i nadnárodní dopravní skupiny jako Keolis nebo Transdev. Zároveň se profilují dodavatelé sériových řešení v oblasti vozidel, zejména francouzské firmy Navya a EasyMile. V ČR existuje potenciál pro zapojení do takovýchto přepravním trhem tažených projektů, zatím však, jak se zdá, chybí realistický pohled na tuto oblast dopravy. 4. Ekonomika a financování – nelze dlouhodobě spoléhat na evropské dotace Navzdory rostoucímu počtu bateriových elektrických autobusů prozatím nelze sledovat výrazný pokles jejich cen v důsledku ekonomie z rozsahu. U palivočlánkových autobusů je naproti tomu pokles cen patrný, stále se však pohybují nad úrovní bateriových či superkapacitorových elektrobusů. Ve vyspělých tržních ekonomikách je proto při zavádění elektrických autobusů nutno spoléhat především na vlastní zdroje dopravců a měst, případně zapojovat bankovní finance, např. formou leasingu. Tato situace vede ke konceptu „vozidlo jako služba“, kdy investice do vozového parku jsou řešeny jako pořízení a údržba full service s platbami rozloženými do doby životnosti vozidla, přičemž dodavatel si může na práci subkontrahovat dílny dopravce. Lze očekávat, že elektrobusy se stále více budou ubírat tímto směrem. Relativně vysoké pořizovací náklady elektrobusů jsou kromě toho příležitostí pro rozvoj specifického trhu přestaveb klasických autobusů na elektrický pohon, který na konferenci reprezentoval partner in-tech.
Budoucnost současného štědrého financování z ESIF po ukončení současného programového období je nicméně nejistá. Obecně jsou snahy směrovat evropské finanční zdroje nejen do transevropských sítí, ale také do udržitelné městské mobility. Tyto snahy mají mj. podporu Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP). Také v návrzích pokračovatele IROP v následujícím období se počítá s podporou bezemisní městské dopravy. Nelze však rozhodně spoléhat na to, že by se štědrost současného IROP (až 85% dotace) opakovala – jak se prozatím zdá, na úrovni Evropské komise k tomu pravděpodobně nebude vůle ani prostředky. Kromě náhrady klasických vozidel elektrickými bude také potřeba v relativně blízké budoucnosti počítat s reprodukcí elektrických vozidel pořízených s dotacemi, u nichž se dotovaná částka nemůže odepisovat. To vše je důvodem k přehodnocení dosavadního financování rozvoje ekologické městské dopravy včetně elektrických autobusů a hledání nových směrů v této oblasti na úrovni politické i výkonné – vládní, municipální i podnikové. Jakub Slavík Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz Všem
partnerům konference velmi
děkujeme. Jako poděkování panu Janu Novotnému ze společnosti INCHEBA
Praha – duchovnímu otci veletrhu CZECHBUS věnujeme písničku „To je
Czechbus“ autora Jakuba Slavíka v podání naší skupiny PALETA. Prezentace z konference jsou ke stažení zde:
Fotogalerie: ![]() ![]() ![]() Jak si „srovnat svoje smart noty“: nabízíme interaktivní školení smart city pro města, obce a regiony
Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“
Consulting Services: Naše odborné službyIng. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde |
||||
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |