Příběh ze života o Rozumném Městě, Smart Kocourkově a strategii smart city

Článek z brožury Příběhy chytrých pomocníků, 2. vydání

20.3.2020 Využívání rozmanitých chytrých pomocníků začíná strategií smart city. Budeme Vám zde vyprávět příběh o dvou městech a jejich strategiích smart city, s nimiž jsme se setkali během naší konzultační práce. Příběh ukazuje dva zcela odlišné přístupy ke konceptu smart city a vytváření jeho strategického dokumentu – rozumný a, řekněme, méně rozumný. Nechceme tu chválit jedno město a pranýřovat druhé, nýbrž ukázat, v čem je problém a v čem je vtip. Městům jsme proto dali fiktivní názvy Rozumné Město a Smart Kocourkov. Jejich příběhy ale fiktivní nejsou – jsou ze života. Nanejvýš jsme je tu a tam trochu zjednodušili, abychom pro samé stromy nepřestali vidět les.

Přístup ke zpracování strategie smart city

Obě naše města jsou v kategorii těch menších, jakých je v Česku drtivá většina. Obě měla chvályhodný úmysl: vypracovat strategii smart city v návaznosti na existující strategii města. Obě města také již měla své první, docela dobré zkušenosti s využíváním moderních technologií ve prospěch občanů a života ve městě. Bylo tedy na čem stavět. Logicky proto bylo na čase, dát dosavadním zkušenostem řád, perspektivu a postup – což je vlastně to, k čemu strategie smart city slouží (viz následující obrázek).

Tady podobnost mezi našimi městy končí.

Vedení Rozumného Města bylo jasné, že práci na strategii smart city za něj nikdo neudělá, protože ta strategie je jejich a ničí jiná. Potřebovalo však pomoc externích specialistů, kteří by mu ukázali, kudy do toho, a zároveň se postarali, aby výsledný dokument měl, jak se říká, systém, strukturu a štábní kulturu.

Smart Kocourkov se rozhodl nakoupit svoji strategii smart city od externí firmy, s trochou nadsázky, jako tričko na e-shopu a v případě potřeby ji připomínkovat a vracet k dopracování. A to byl první problém, od kterého se odvinula série dalších.

Výběr externího poradce

Vedení Rozumného Města získalo od svých kolegů reference na konzultanty, vyznačující se potřebnou odbornou erudicí, praktickými zkušenostmi a zároveň „zdravým selským“ přístupem k věci. Domluvilo se s nimi na problému k řešení, způsobu spolupráce a požadovaných honorářích, což pak bylo formalizováno v odsouhlasené nabídce služeb. Honoráře konzultantů se naštěstí vešly do objemu podlimitní zakázky, čímž se městu zjednodušila práce. V opačném případě by totiž bylo třeba vypsat soutěž zohledňující nejen cenu, ale s velkou váhou také odbornou kvalitu služeb. Nabídka by pak musela obsahovat robustní metodickou část, kterou by bylo nutno kvalifikovaně ohodnotit. Bez ní to nejde, jak uvidíme dále.

Ke spolufinancování dohodnutých služeb byly využity poměrně jednoduše administrované dotace na regionální úrovni.

Smart Kocourkov se rozhodl využít ke spolufinancování nakoupených služeb evropské dotace. Požadované služby externích konzultantů soutěžil podle jediného kritéria, a tím byla nabídková cena. Jako důkaz odborné způsobilosti uchazečů postačily písemné reference dodavatele a subdodavatelů, město ji dále nijak neprověřovalo.

Vítězem soutěže se stala vzdělávací agentura bez zkušeností v oboru strategického řízení a implementace moderních technologií, což je podstata smart city. Tato agentura je navíc známá v profesní komunitě tím, že nakupuje reference – tedy že za úplatu používá v nabídkách reference externích spolupracovníků bez jejich faktické účasti na projektu, což dle vlastních slov považuje za běžnou a korektní praxi.

Vysoutěžená cena za služby byla i pro vedení Smart Kocourkova překvapivě nízká – v porovnání se službami pro Rozumné Město byla její výše téměř třetinová. Formálně však bylo vše v pořádku. Smart Kocourkov tak, se vší administrativou evropských dotací, získal „superlevné“ služby a založil si na budoucí problémy.

Metodické východisko strategie smart city

Rozumné Město vycházelo ve své strategii smart city z aktualizované metodiky Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu smart city z roku 2019.

Tato aktualizovaná metodika jednoznačně definuje smart city jako koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu, jehož hlavním cílem je zajištění kvalitního života obyvatelům, kdy jsou jako nástroj využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů města.  Koncept smart city a jeho strategie se tak řadí mezi nástroje při řízení měst, obcí a regionů, se vší filosofií a pravidly příslušejícími strategickému řízení. Tomu odpovídá i základní struktura strategického dokumentu smart city, postupující od analýzy současného stavu s problémy a výzvami pro smart city, přes definování strategických cílů smart city a jejich měřitelných ukazatelů, až po implementační projekty s časovým harmonogramem, jimiž se strategie smart city naplňuje v praxi.

Smart Kocourkov (respektive zpracovatelé jeho strategie smart city) se naproti tomu při vymezení konceptu smart city z neznámých důvodů opíral o původní, poněkud rozvleklou a nesrozumitelnou metodiku smart city z roku 2015. Oproti jasnému a systematickému přístupu Rozumného Města zde byl koncept smart city prezentován jako cosi neuchopitelného a nesystémového pomocí slovních obratů typu „je zapotřebí“ nebo „klíčová je“, aniž by se na začátku jasně řeklo, co to smart city vlastně je a k čemu to slouží. Tato úvodní nejasnost pak byla zdrojem dalších nejasností, provázejících strategii smart city tohoto města od začátku do konce.

Strategická analýza  

Strategická analýza smart city Rozumného Města se opírala o základní schéma smart city, tvořeného čtyřmi rovinami a třemi pilíři plus zelenou infrastrukturou města (viz následující obrázek).

Nejprve byly analyzovány průřezové oblasti, jako je obyvatelstvo, řízení města (včetně finančního zdraví města), komunitní život, bydlení, podnikání apod. Pak se analýza soustředila na městskou infrastrukturu a její jednotlivé pilíře – mobilitu, energetiku a služby, informační a komunikační technologie a zelenou infrastrukturu. Každá z dílčích analýz byla podložena číselnými údaji, jaké byly k dispozici – buďto statisticky přesnými nebo odborně odhadnutými. To bylo důležité mimo jiné pro měřitelnost stanovených cílů smart city a jejich cílových hodnot. Výsledkem analýz byly výzvy – stávající či očekávané problémy, na něž by mělo smart city s využitím moderních technologií reagovat.

Strategická analýza smart city Smart Kocourkova naproti tomu dosti nesystematicky míchala průřezové problémy s infrastrukturou smart city. K nim byly přidány i oblasti, které vedení města ze své povahy neovlivní – například osobní život obyvatel s jejich potřebami a zájmy dle představ zpracovatelů strategie o „smart občanech“. Občané ale nejsou poddaní a město není vrchnost. Město může svým občanům vytvořit podmínky, zejména infrastrukturu, pro příjemný život. Dál už je to na občanech a vedení města jim neporučí, tedy se k něčemu takovému ani nemůže ve strategii zavázat.

Jednotlivé uvedené oblasti byly v analýze popisovány plynulým textem proloženým odborně znějícími výrazy a frázemi, v němž čtenář snadno ztratil orientaci i trpělivost. Zásadním problémem byla téměř naprostá absence číselných údajů, tedy základny pro měřitelné cíle a ukazatele smart city.

U obou měst byla strategická analýza završena SWOT analýzou, tedy analýzou silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. U Rozumného Města byla jednoduchá a systematická, respektující základní dělení na vnitřní prostředí (silné a slabé stránky) a vnější prostředí (příležitosti a hrozby). SWOT analýza Smart Kocourkova byla o poznání rozsáhlejší, avšak ne vždy srozumitelná z hlediska obsahu i rozlišení vnitřního a vnějšího prostředí. Nebylo jasné, co z ní vlastně pro město plyne.

Cíle a ukazatele smart city  

Ze strategické analýzy smart city Rozumného Města vyplynuly hlavní cíle, dále strukturované na dílčí cíle, které reagovaly na konkrétní problémy. Dosažení cílů, resp. dílčích cílů, pak bylo měřeno jasně definovanými ukazateli. Důraz byl kladen na jejich měřitelnost, a to opakovaně a vlastními silami města. Tato měřitelnost byla imperativem i za cenu určitého zjednodušení, nebylo-li zbytí.

Jedním z problémů města byl například nadměrný pohyb automobilů při hledání místa k zaparkování. Jako ukazatel bylo stanoveno snížení jízd po městě. Jak ale zjistit jejich objem? V rámci strategie byl nakonec vytvořen jednoduchý model, kde ujetá vzdálenost zhruba odpovídá času strávenému jízdou po městě. Tento odhadovaný čas může průzkumem na vzorku pomocí jednoduchého dotazníku pravidelně zjišťovat u řidičů na parkovištích městská policie. Výslednému snížení objemu jízd pak lze, pro úplnost, přiřadit pomocí průměrných statistických hodnot také snížení objemu některých závažných emisí vyprodukovaných automobily. Takovéto hodnoty jsou a vždy budou pouze orientační – důležitý je ale reálný dopad konceptu smart city na provoz ve městě a měření jeho vývoje.

Strategie smart city Smart Kocourkova rovněž stanovila sérii cílů a dílčích cílů a jejich ukazatele. Jejich provázanost s analytickou částí byla ovšem pouze formální.

A co bylo horší: Drtivá většina ukazatelů postrádala jasnou definici a způsob měření, které v podmínkách malého města může být náročné. Bez dalšího vysvětlení se tu například objevil ukazatel „Množství vyprodukovaných emisí automobilové dopravy“ vyvolávající řadu otázek, na něž strategie smart city nedávala odpovědi. V některých případech budily ukazatele úsměv nebo pohoršení – například kategorii „Chytří občané“ charakterizoval ukazatel „obsazenosti kroužků pro děti a seniory“. Tomu lze ovšem rozumět tak, že senioři nenavštěvující zájmové kroužky jsou hloupí(!!!).  

Přehled dílčích cílů a ukazatelů smart city tu nakonec ponejvíce připomínal neutříděný výsledek jakéhosi brainstormingu mezi občany různého věku a vzdělání na téma „co dělat, aby se u nás krásně žilo“.

Projekty smart city a Akční plán   

Strategie smart city obou našich měst nestavěla na zelené louce, nýbrž se opírala o rozvojovou strategii města a další důležité plánovací dokumenty.

Strategický dokument smart city Rozumného Města jasně vymezil ty projekty, které řeší a řídí strategie smart city, a ty ostatní, které svoji povahou koncept smart city podporují, ale jsou řízeny jinde. Projektům řízeným v rámci strategie smart city byl přiřazen jasný časový harmonogram (Akční plán) s dílčími úkoly a odpovědnostmi za jejich splnění. U ostatních projektů se strategie smart city odkázala na příslušný řídicí dokument.

Kupříkladu výsledkem strategie smart city byl mimo jiné projekt informačního systému pro motoristy (reagující na výše zmíněný cíl snížit objem jízd po městě) a v rámci strategie smart city a jejího harmonogramu byl tento projekt také řízen. Naproti tomu třeba projekt kogenerační jednotky využívající skládkový plyn obsahově naprosto odpovídal konceptu smart city a podporoval jiný jeho cíl vztahující se k využívání obnovitelných zdrojů městem, byl však již řízen v rámci Plánu odpadového hospodářství. Na tento plán se tedy strategie smart city odkázala a dále projekt nerozváděla ani ve svém harmonogramu, aby nedošlo k duplicitám a nedorozuměním.

Strategický dokument smart city Smart Kocourkova rozhraní mezi strategií smart city a ostatními plánovacími dokumenty nijak přesně nevymezil. Tomu odpovídal i dosti nesystematický výčet navrhovaných projektů či projektových záměrů smart city, u nichž nebylo jasné, zda jsou sledovány a řízeny v rámci strategie smart city, někde jinde, tam i tam, anebo vůbec nikde.

Zcela zásadním problémem zde byla absence jakéhokoli časového rámce: Strategie smart city postrádala harmonogram (či Akční plán) s termíny a odpovědnostmi. Jako řídicí a plánovací dokument tedy byla fakticky nepoužitelná.

Shrnuto  

Co dodat. Dvě podobná města s podobnými východisky a cíli, dva odlišné přístupy a dva odlišné výsledky.

Rozumné Město si vlastními silami s přiměřenou odbornou pomocí externích specialistů vypracovalo svoji strategii smart city, na níž dále může stavět, řídit podle ní realizaci příslušných projektů a průběžně ji aktualizovat, protože strategie smart city je živý dokument, ne artefakt do vitríny. Tuto strategii i prostředky vynaložené na pomoc specialistů si město kdykoli před kýmkoli obhájí – je to jeho strategie a jeho plány, které s plnou autoritou svého vedení město realizuje.

Smart Kocourkov přišel velmi lacino k nepoužitelné strategii smart city. Je zřejmé, že má-li se toto město přesto posunout v realizaci konceptu smart city, musí k tomu využít jiný řídicí a plánovací dokument. Je možné, že faktická nepoužitelnost jeho strategie smart city unikne pozornosti těch, kteří dohlížejí na účelnost vynaložených prostředků z dotací – zvláště pokud formálně bylo při jejím zadávání vše v pořádku. Na místě starosty Smart Kocourkova bychom ale přesto neměli klidné spaní… především kvůli občanům města, jimž je odpovědný. Možná nejsou všichni „smart“, ale rozhodně nejsou hloupí.

Jakub Slavík, Pavla Slavíková

Obrázky a ilustrační foto © Smartcityvpraxi.cz

 Přečtěte si také:

Brožura „Příběhy chytrých pomocníků“ - druhé vydání

V březnu 2020 vyšla brožura „Příběhy chytrých pomocníků“, druhé vydání. Najdete zde opět příběhy o moderních technologiích ve službách měst a obcí, a také příběh ze života o Rozumném městě, Smart Kocourkově a strategii smart city. Je to příběh z konzultační praxe konzultační firmy provozující tento portál. Rozumné Město a Smart Kocourkov jsou fiktivní názvy dané skutečným městům. Jak název napovídá, tento příběh ukazuje dva zcela odlišné přístupy ke konceptu smart city a vytváření jeho strategického dokumentu – rozumný a, řekněme, méně rozumný. Články z této brožury také publikujeme na našich portálech. 

Celá brožura – druhé vydání, je k dispozici ke stažení ve formátu pdf zde

Řada českých měst a obcí má v současné době zájem o postavení „smart city“ či „chytré obce“ a k tomuto postavení již často podniká konkrétní kroky. Problém je, že pojem smart city provází v ČR (ostatně i jinde ve světě) řada nedorozumění – od pojímání smart city jako pouhého „digitálního města“ po technické výstřelky typu „chytré“ lavičky. V této situaci se provozovatelé našeho portálu, firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, rozhodli nabídnout městům, obcím a dalším institucím zainteresovaným na rozvoji „smart“ konceptu krátké interaktivní školení pro praktickou realizaci tohoto konceptu v jejich konkrétních podmínkách.

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde

Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku -nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…

Celý článek zde