Suburbanizace: strašák nebo řešitelný problém?

7.4.2018 Život městských periferií neodmyslitelně souvisí s procesem suburbanizace. Tento pojem lze chápat jako děj, při kterém jsou komerční, průmyslové a rezidenční části sídelní struktury přesouvány z center měst na jejich okraje, aby se tam mohly dále rozrůstat. V důsledku toho dochází k záběru původní krajiny (nejčastěji zemědělské půdy) a k rozrůstání malých měst, nacházejících se v okolí velkých metropolí. V těchto malých městech pak vznikají komerční, rezidenční a průmyslové zóny. Autorka tohoto článku, studentka Mendelovy univerzity v Brně, se nad aktuálním problémem suburbanizace dále zamýšlí a rozvíjí jej na konkrétním příkladu oblasti na jihovýchodě Prahy, odkud sama pochází, tudíž suburbanizace je pro ni velmi živý pojem. Konkrétní poznatky, které zde uvádí, vycházejí z jejího výzkumu v obci Modletice, jehož závěry přiměřeně aplikuje na celou uvedenou oblast.

Hlavní prvky suburbanizace – haly komerční zóny a rezidenční zóna v Modleticích

Suburbanizace a její hlavní problémy

Mezi základní znaky suburbanizace patří ekonomická i fyzická segregace a další rozparcelování půdy, stejně jako potřeba širších komunikací, nízká hustota zástavby při rostoucím rozsahu zastavěného území, závislost na individuální automobilové dopravě a s ní spojená rostoucí vzdálenost dojíždění a času stráveném na cestě, což vyvolává zvýšenou potřebu infrastruktury městské hromadné dopravy. Dalším významným dopadem suburbanizace je snížení evniromentální kvality území a zvýšení rozčleňování prostoru pro volně žijící živočichy. Suburbanizace má i významné sociální dopady. Hlavním z nich je separaci nově se přistěhovavších obyvatel (migrantů) od původních obyvatel kvůli rozdílné kultuře, věku a příjmové kategorii.

Se suburbanizací úzce souvisí také jev zvaný urban sprawl. Rozumíme jím plošné rozrůstání (bujné rozpínání) města formou výstavby jeho nových objektů a čtvrtí, rezidenčních i komerčních, v jeho těsném zázemí i v odlehlejších lokalitách, kde je díky tomu obtížné rozpoznat hranice města.

Suburbanizace je děj, který rozhodně neprobíhá pouze na území České republiky, ale již mnohem dříve se začala projevovat v zahraničí. To znamená, že, studiem toho procesu v zahraničí lze odhadnout budoucí možný vývoj, případně odhalit chyby, kterých se okolní země v rámci krajinného plánování dopustily, a tudíž je i možné se jim na našem území vyhnout.

Příklad suburbanizace na jihovýchodě Prahy

Podívejme se nyní na proces suburbanizace na příkladu oblasti rozkládající se na východ od Prahy, zejména podél vysokorychlostní komunikace D1.

Podél dálnice D1 se táhne rozsáhlý konglomerační celek od Velkých Popovic až do samotného hlavního města. Tato pozice je sice pro firmy z ekonomického hlediska velmi výhodná, ale z ekologického hlediska se jedná o poměrně zásadní problém.

Obce a jejich území v tomto konglomeračním celku se potýkají v zásadě s navzájem velmi podobnými problémy. Jediný rozdíl je v tom, že úroveň hluku z vysokorychlostních komunikací se mění v závislosti na vzdálenosti od zmíněných silnic (ať už se jedná o dálnici D1 nebo Pražský okruh D0).

Vzhledem k tomu, že se vzrůstající blízkostí k centru Prahy zvyšuje i hustota hlavních prvků suburbanizace (průmyslové + logistické a nově také nákupní zóny, rezidenční zóny), snižuje se podíl volné krajiny v rámci jednotlivých katastrálních území. To znamená, že v kontextu tří hlavních pilířů udržitelného rozvoje – ekonomického, sociálního a environmentálního – sílí zejména ekonomický pilíř a v jistém slova smyslu i pilíř sociální (v rámci průmyslových zón se často nacházejí rozsáhlá nákupní centra), a to na úkor pilíře environmentálního. Ačkoliv v současné době sílí tendence například k budování nových prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES), či biokoridorů lokálního významu, stále dochází k významné nevyrovnanosti v rozvoji tohoto území. (Poznámka: ÚSES je krajinotvorný program definovaný zákonem o ochraně přírody, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability dané krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Pod prvky ÚSES zde dále rozumíme především plochy veřejně přístupné zeleně.)

Pohled od říčanského hřbitova na dálnici D1 a komerční zónu Modletice

Samotné obce přitom nemají mnoho možností, jak se těmto problémům bránit, zejména kvůli nedostatku finančních prostředků. Budování nových prvků ÚSES stagnuje na vysokých finančních částkách požadovaných vlastníky za výkup potřebných pozemků. Jiným příkladem je nemožnost vybudování opatření na snížení hladiny hluku z Pražského okruhu, opět kvůli nedostatku finančních prostředků. V tomto ohledu je významným faktorem ovlivňujícím finanční situaci obcí jejich velikost, jelikož například patnáctitisícové Říčany mají ve svém rozpočtu podstatně větší prostor na vybudování prvků zeleně, potřebných k odclonění budoucí vysokorychlostní komunikace, než například Modletice s necelými šesti sty obyvateli nebo ostatní obce obdobného charakteru.

V blízké budoucnosti lze očekávat zhoršení stávající situace vybraného území, a to z důvodu plánovaného dokončení Pražského okruhu, tzn. vybudování jeho poslední části v úseku Běchovice – dálnice D1. To s největší pravděpodobností způsobí zvýšení hluku, zhoršení prostupnosti krajiny a kvality ovzduší.

Jaké jsou možné scénáře vývoje?

V optimistickém případě by se obcím v tomto území podařilo za pomoci státních či evropských dotací a příspěvků firem vlastnících skladové haly zasadit o eliminaci nebo alespoň o částečnou nápravu veškerých výše zmíněných problémů. Konkrétně by se jednalo o výstavbu protihlukových zábran, které by byly navíc využity jako plocha pro založení přírodě blízkých stanovišť.

Dále by došlo k zastavení stávající tendence neustálého rozšiřování ploch všeobecného bydlení (což v praxi znamená výstavbu rezidenčních zón) a výrobních ploch.

Kromě výše zmíněných změn by mohlo dojít k vytvoření vizuální vegetační clony mezi obcemi a průmyslovými či skladovými zónami, což by znamenalo pokračování v současných tendencích evidentních např. z územního plánu zmíněné obce Modletice (rozšiřování prvků ÚSES). V neposlední řadě by mohlo dojít také ke zlepšení dopravní obsluhy obcí veřejnou dopravou.

Průmyslové zóny by byly efektivně využity pro rozmanitou ekonomickou činnost a nedocházelo by již k jejich dalšímu rozšiřování.

V pesimistickém případě by se toto území nebo jeho většina postupně proměnila v plochu průmyslových areálů, bez jakékoliv původní zástavby. Došlo by tedy k trvalému vystěhování původního obyvatelstva a zmenšení původní sídelní struktury ve prospěch rezidenčních ploch s menšími zahradami. Tu by nahradily právě průmyslové areály, objekty služeb a komerce a rezidenční zóny, které by fungovaly pouze jako příbytky pro obyvatele, kteří by v „obci“ jen přespávali – veškeré ostatní aktivity by byly přesunuty do okolních obcí, s největší pravděpodobností do Prahy.

V území by se nevyskytovaly žádné tendence o zachování či obnovu krajiny, která by byla kompletně (kromě míst vedení vysokotlakého plynovodu) zastavěna. Problém zvýšeného hluku z přilehlých vysokorychlostních komunikací by byl zcela ignorován, jelikož hluk by nikomu nevadil. Naopak by díky velkoplošným průmyslovým areálům hrozil vznik dalšího zdroje hluku, negativně ovlivňujícího blízké obce.

Plochy orné půdy by se pravděpodobně zvětšily a byly využívány se stejnou intenzitou jako doposud.

Jako nejrealističtější se jeví kompromis mezi výše uvedenými koncepty.

Problém vysoké hladiny hluku z přilehlé vysokorychlostní komunikace by byl řešen vybudováním terénního valu, který by hluk sice zcela neeliminoval, ale vedl by k jeho výraznému omezení.

Původní zástavba obcí by byla ponechána, došlo by však k markantnímu rozrůstání rezidenčních zón.

Z hlediska průmyslových zón by došlo k výměně klasických fasád za fasády zelené, tedy speciální fasády s vertikální vegetací, a jejich plocha by se zvětšila pouze o předem domluvené maximum. Vegetační clona oddělující průmyslové zóny od obytné zástavby (současný prvek ÚSES) by byla propojena s ostatními plochami stejného typu zeleně, která by byla v rámci ekonomických možností obce dále rozšiřována.

Plochy orné půdy by zůstaly stejně velké, došlo by však k jejich rozdělení alejemi podél nově vybudovaných cest pro pěší. Malá část orné půdy sousedící s prvkem ÚSES, tvořící vizuální odclonění průmyslových zón, by byla využita na další zelenou vizuální clonu.

Závěrem

Jak patrno z uvedeného příkladu, proces suburbanizace nehrozí apokalypsou, ale není to ani problém, který by bylo možné bez následků bagatelizovat. Ukazuje se zde věčný rozpor v rozvoji krajiny v ČR a jeho plánování: Tzv. chráněné oblasti mají striktně stanovená a zpravidla také vymahatelná pravidla pro svůj rozvoj. Tzv. nechráněné oblasti jsou ponechány svému osudu, zpravidla řízeného skupinovými zájmy, úrovní příjmů obcí na daném území a v neposlední řadě moudrostí či pošetilostí lidí, kteří o nich rozhodují. Související problémy jsou nicméně řešitelné a lze nalézt kompromis, který bude finančně, hospodářsky, sociálně i environmentálně přijatelný.

Kateřina Slavíková

Foto © autorka

Kritická situace: rezidenční zóna v těsné blízkosti Průhonického parku – památky UNESCO (smrky v pozadí jsou již jeho součástí), jako by dopravní značka sama naznačovala, že touto cestou bychom se vydávat neměli.

Použitá literatura:

HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-736-6028-8.

OUŘEDNÍČEK, Martin a TEMELOVÁ, Jana. Současná česká suburbanizace a její důsledky. Veřejná zpráva. MV ČR, 2008, (4), 1 - 4.

SCHNEIDER, Jiří a LAMPARTOVÁ, Ivana. Krajinné a územní plánování v regionálním rozvoji: doprovodné texty k přednáškám. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-776-2.

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. ISBN 978-80-87756-04-1.

VAVROUCHOVÁ, Hana. Krajinné a územní plánování (s důrazem na ochranu volné krajiny). Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. ISBN 978-80-7509-527-5.

Silniční okruh kolem Prahy [online]. Praha, 2012 [cit. 2018-03-13]. Dostupné z:

Běchovice - dálnice D. Silniční okruh kolem Prahy [online]. Praha: Pragoprojekt, 2012 [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.okruhprahy.cz/jednotlive-stavby/bechovice-dalnice-d1/

Živelná urbanizace příměstské krajiny a její sociální, ekonomické a enviromentální důsledky. Enviromentální aspekty podnikání. 2001, (1), 3.

 Přečtěte si také:

6.6.2017 Cílevědomě rozvíjená zelená infrastruktura je jedním z nezastupitelných prvků smart city. Saská metropole Drážďany je v tomto směru názorným příkladem hodným následování. Zelená infrastruktura zde podporuje základní funkce života ve městě, podtrhuje jeho historické prvky a zahlazuje následky druhé světové války. O podrobnostech se můžete dočíst ve studentské odborné práci Kateřiny Slavíkové z Mendelovy univerzity, která Vás provede zelenou infrastrukturou tohoto zajímavého města. Práce je ke stažení zde

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde