|
||||
O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty |
||||
Nová výzva MŽP a MPO na podporu veřejného osvětlení: prospěšný počin vlády i rozpaky
Dotace z uvedených výzev směřují na několik druhů opatření, jako například na nákup a montáž osvětlovacích těles, na optimalizaci řídicího systému veřejného osvětlení v obcích (v případě, že proběhne společně s výměnou svítidel), na rekonstrukce rozvaděčů veřejného osvětlení (také při společné výměně svítidel) nebo na výměnu kabeláže u nově instalovaného svítidla. Další příspěvek mohou obce získat i na projektovou dokumentaci nebo energetický audit. Maximální výše podpory nesmí překročit 50 % způsobilých výdajů. Projekty určené k podpoře musí splňovat mimo jiné následující kritéria: Žádná část světelného toku vyzařovaného svítidlem nesmí směřovat nad vodorovnou rovinu procházející středem svítidla. Úroveň osvětlení nebo jasu komunikace nesmí překročit hodnoty požadované normou ČSN EN 13201 o osvětlení pozemních komunikací o více než 30 %. Teplota chromatičnosti (tedy barevný odstín) vyzařovaného světla každého ze svítidel, které je předmětem podpory, nesmí být vyšší než požadované hodnoty uvedené v tabulce níže. Na vysvětlenou k barevnému tónu vyjádřenému jako teplota chromatičnosti: Teplota chromatičnosti 2 700 K až 3 300 K znamená teple bílou. Teplota chromatičnosti pod 2 700 K směřuje k žlutočervené až červené. Teploty chromatičnosti nad 3 300 K představují neutrálně bílou s menší či větší příměsí modré složky. Barevný tón obvykle nazývaný studeně bílá má teplotu chromatičnosti 5 300 K a více. Na vysvětlenou k zatřídění komunikací podle zmíněné normy ČSN EN 13201 v prvním sloupci tabulky: Komunikace třídy P jsou určeny pro pěší a cyklisty pohybující se po komunikacích pro pěší nebo cyklisty, zpevněných krajnicích a ostatních částech pozemních komunikací, které leží odděleně nebo podél jízdního pásu, po komunikacích v sídelních útvarech, pěších zónách, parkovacích plochách, školních dvorech apod. Komunikace třídy C se vztahují se na řidiče motorových vozidel a jiné uživatele pozemní komunikace v konfliktních oblastech, jako jsou např. obchodní třídy, složitější křižovatky, okružní křižovatky, úseky, kde se tvoří dopravní zácpy, atd. Je také možno je použít v oblastech používaných chodci a cyklisty, jako jsou např. podchody a podjezdy. Komunikace třídy M se vztahují se na řidiče motorových vozidel pohybujících se střední až vysokou povolenou rychlostí. Nyní k oněm výše zmíněným „ale“ v souvislosti s těmito výzvami a jejích požadavky. Požadavek na maximální teplotu chromatičnosti (tedy barevný tón světla) se v principu nejeví jako problematický. Rozpaky však budí kritérium pro bodové ohodnocení, kde zvýhodnění (naštěstí pouze s váhou 20 %) navádí k použití žlutočerveného tónu, a to i pro třídu M, tedy pro komunikace s provozem ve vysokých rychlostech, a pro třídu C, tedy na komunikace v konfliktních místech (křižovatky apod.). Jisté rozpaky budí také tisková zpráva Státního fondu životního prostředí, která uvedené výzvy představuje odborné veřejnosti. Čtenář se zde mimo jiné dozví následující: „Veřejné osvětlení má často špatnou barvu, která nepříznivě působí na lidský organismus. Světelný smog se negativně projevuje na zdraví lidí, ale i zvířat, protože narušuje biologické rytmy v nočních hodinách. Dalším problémem je pak energetická neefektivita takového osvětlení, a tím pádem i vyšší výdaje na jeho provoz.“ Tady už se dostáváme na tenký led ověřených skutečností a jejich zjednodušeného nebo tendenčního výkladu. Považujeme proto za užitečné na tomto místě si některé věci ujasnit: Primárním cílem veřejného osvětlení od jeho vzniku je prevence úrazovosti a pouliční kriminality, včetně podpory bezpečnosti silničního provozu. Je ověřeno, že vypínání nebo nešetrné tlumení veřejného osvětlení má okamžitý negativní dopad na bezpečnost občanů. Tam, kde je ve hře bezpečnost, není prostor pro kompromisy. Je nutno svítit tak, aby každý viděl a byl viděn. Různé živé organismy (rostliny, živočichové) jsou skutečně citlivé na různé barevné spektrum. Tento problém je však složitější, než se obvykle prezentuje. Praktickým důkazem jsou individuální „světelné recepty“ pro jednotlivé zemědělské plodiny v uzavřených pěstírnách. Lze nicméně jednoduše říci, že není důvod svítit do stromů a keřů – je to zkrátka neekologické i neekonomické. Tlumit a opět rozjasňovat veřejné osvětlení má smysl tam, kde je provoz minimální a zároveň cesta prochází přírodou, tedy například v parcích. Změna barevného tónu veřejného osvětlení podle požadavků okolního prostředí (tedy princip tzv. biodynamického osvětlení) je problém zahrnující technické, ekologické a zdravotní aspekty. Tento problém je stále v řešení a neexistuje na něj v současnosti jednoznačná odpověď v podobě jedné konkrétní technologie. Větší spotřebu energie i větší investici, a tedy „méně ekologické“ i méně ekonomické osvětlení, může v praxi zapříčinit také objevující se požadavek na „svícení pouze dolů“ – například pokud se kvůli němu musí instalovat více svítidel, aby byla komunikace rovnoměrně osvětlená. Pokud obyvatelé rezidenční čtvrti subjektivně považují – bez ohledu na příčinu – veřejné osvětlení v bezprostředním okolí svého bydliště za nedostačující z pohledu ochrany své bezpečnosti, nic jim nezabrání instalovat si na svých nemovitostech vlastní svítidlo, zpravidla ovládané senzorem pohybu, které kromě jejich nemovitosti osvítí i část veřejné komunikace. Takovéto svítidlo obvykle nebude brát jakékoli ohledy na ekologické nebo jiné požadavky dotačních programů. Jednoduše řečeno: Necítí-li se občané dostatečně chránění veřejnými službami, pomohou si zpravidla sami podle vlastního uvážení a možností. To platí zcela obecně, a tedy i pro veřejné osvětlení. Subjektivní vnímání veřejného osvětlení občany proto není radno podceňovat. Veřejné osvětlení není jediným, a někdy ani převažujícím, zdrojem umělého světla ve městech a zmiňovaného světelného smogu. Neméně závažný problém představují různobarevné intenzivně zářící světelné reklamy, jejichž vliv na životní prostředí je však neprávem opomíjen. Shrnuto: K otázkám veřejného osvětlení je nutno přistupovat individuálně a s rozmyslem. Je nebezpečné podléhat módním trendům a skupinovým nátlakům, ať už jsou vedeny komerčními zájmy, nebo obyčejnou nevědomostí. Věřme, že jim nepodlehnou ani předkladatelé a hodnotitelé žádostí o tuto podporu veřejného osvětlení. Jakub Slavík, Pavla Slavíková Ilustrační foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz Tabulka © MŽP ČR Další informace k uvedeným výzvám zde ![]() Solární veřejné osvětlení chrání pěší v sevillském městském parku
Chytrý sloup veřejného osvětlení se stává komerčně nabízenou platformou pro široké využití
Vychází brožura „Příběhy chytrých pomocníků“
Aktualizovaná „oficiální“ česká metodika smart cities zveřejněna
Jak si „srovnat svoje smart noty“: nabízíme interaktivní školení smart city pro města, obce a regiony
Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě
Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“
Consulting
Services:
Naše odborné služby
Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city
Smart city – inteligentní město, město budoucnosti
|
||||
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |