Ach ta SWOTka…

13.11.2019 Víte, co mají společného SWOT analýza (tedy analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) a výchova dětí? V zásadě čtyři věci: Zaprvé: kdekdo s tím přišel do styku, ale každý trochu jinak. Zadruhé: kdo s tím kdy přišel do styku, mívá pocit, že právě on tomu rozumí nejlíp. Zatřetí: selský rozum často přináší lepší výsledky než lpění na odborné literatuře. A konečně začtvrté: vždycky záleží na konkrétní situaci.

Tohle přirovnání mne nedávno napadlo, když se mne v rámci připomínkového řízení ke strategii nejmenovaného českého smart city kdosi snažil poměrně drsným stylem poučit, že SWOT analýza se dělá právě tak, jak ji zná on, a všechno ostatní je nedůvěryhodné, neprofesionální, ne-li přímo zhůvěřilé. Nu, za to bezmála čtvrtstoletí v manažerské a konzultační práci mám pár takovýchto analýz vcelku úspěšně za sebou. Každá byla trochu jiná a dohromady měly něco společného. Zkusím se tu o to s Vámi podělit.

SWOT analýza může sloužit rozmanitým cílům. Hodnoceným objektem přitom může být například organizace nebo její část. Od toho se pak odvíjí její konkrétní obsah a struktura.

SWOT analýza nejčastěji představuje vyvrcholení strategické analýzy – a může to být stejně dobře strategie smart city jako podnikatelská strategie výrobní firmy. SWOT analýza zde shrnuje dříve zjištěné, strategicky důležité poznatky o okolním prostředí a jeho vývoji a o schopnosti organizace v tomto vývoji obstát.

SWOT analýzu lze využít i jinak – třeba k hodnocení scénářů nějakého strategického záměru. Porovnáváme pak vlastnosti hodnoceného objektu a jeho vnější prostředí ve vztahu k danému scénáři.

Pokaždé tedy tato analýza předchází důležitým rozhodnutím v procesu řízení. Pokud ne, je to pouhá hra bez praktických dopadů.

Je důležité – a ne vždy úplně jednoduché – rozlišit vnitřní faktory (silné a slabé stránky), které se vztahují přímo k předmětu hodnocení, a vnější faktory (příležitosti a hrozby), které tvoří okolní prostředí. Vnitřní faktory lze zpravidla nějakým způsobem ovlivnit, pokud nejsou historicky dané a neměnné. Vnější faktory jsou obvykle mimo náš vliv, ovšem musí se s nimi počítat.

Také je potřeba si ohlídat jasnou formulaci a význam jednotlivých identifikovaných faktorů. Jednak tím předejdeme duplicitám, tedy zahrnutím téhož dvakrát, jen jinými slovy. A jednak tím zajistíme, aby SWOT analýze rozuměli také čtenáři „zvenčí“ – a v neposlední řadě my sami po nějakém čase.

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby je možno dále členit – buď proto, abychom analyzovali dílčí části hodnoceného objektu či jednotlivé skupiny vnějších vlivů, anebo prostě proto, aby byla SWOT analýza na první pohled přehlednější. Není na to žádný recept ani „jedině správný“ postup.

Pokud chceme zohlednit různou závažnost jednotlivých faktorů, tedy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, je možné každému z nich přiřadit váhu. V naší konzultační praxi se už dlouhá léta osvědčuje následující postup:

Každé ze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb definovaných v rámci SWOT analýzy je přiřazena číselná váha v rozmezí 1 – 10. Tato váha říká, jak závažný je daný faktor z hlediska stanoveného cíle nebo předmětu hodnocení.

Pro vyhodnocení a stanovení výsledného skóre se pak propočítá jednak rozdíl silných a slabých stránek, a jednak rozdíl příležitostí a hrozeb. Tyto rozdíly lze interpretovat následujícím způsobem:

Rozdíl příležitostí a hrozeb říká, do jaké míry je danému cíli nakloněno vnější prostředí, a jak významná tedy budou rizika nebo naopak příležitosti při jeho naplňování.

Rozdíl silných a slabých stránek říká, do jaké míry má hodnocený objekt (organizace nebo její část apod.) svými vlastnostmi předpoklady pro realizaci daného cíle v tomto prostředí.

Výsledný součet těchto dvou rozdílů pak dává celkové skóre hodnoceného objektu – kladné hodnoty ukazují příznivý výsledek, záporné hodnoty by ukazovaly nepříznivý.

Při hodnocení závažnosti bývá dobré si pokládat otázky: Je daný faktor z pohledu cíle, k němuž se analýza vztahuje, závažný spíše průměrně, spíše nadprůměrně nebo spíše podprůměrně? Jak dalece nadprůměrně nebo jak dalece podprůměrně? Je zcela zásadní nebo naopak irelevantní?

Lze-li číselné váhy odvodit od nějakých objektivně zjištěných hodnot, tím lépe. Pokud například silná či slabá stránka hodnoceného objektu víceméně kopíruje statisticky podložené republikové trendy, lze její závažnost považovat za průměrnou.

Nezřídka to ale není ten případ. Tyto hodnoty jsou často subjektivní a vycházejí z odhadů a zkušeností zpracovatelů analýzy – zpravidla řídících pracovníků, specialistů, případně externích odborníků. Je to buď proto, že dostatečná „tvrdá“ data nelze získat, anebo proto, že by jejich získání bylo pracnější, než odpovídá vypovídací schopnosti výsledků. Ani takovéto odhady a zkušenosti nicméně nebývají pouhými přáními a pocity, ale jsou založeny na reálné praxi hodnotitelů. Tím spíše je důležité, aby hodnotiteli byli ti správní lidé.

Ostatně, ani výše uvedený příklad porovnání s republikovým trendem, vycházející z „tvrdých“ statistických dat, není žádné dogma. Sám hodnotitel může rozhodnout, že z hlediska uvedeného cíle má tento faktor větší či menší význam a tomu přizpůsobit jeho závažnost.

Na dobrém odhadu hodnotitelů pak závisí budoucí úspěch či neúspěch. Byrokratovi nebo zarytému technikovi z toho může naskočit husí kůže, ale v managementu to tak prostě někdy chodí.

Důležitá je vždy slovní interpretace výsledků a porozumění tomu, co z nich vyplývá nebo naopak nevyplývá. Nehrajeme si tu s čísílky, ale manažersky rozhodujeme. Kdo nemá manažerský odhad a nadhled, neměl by se do strategického řízení snad raději pouštět.

Podívejme se teď na tři příklady SWOT analýz z mé konzultační praxe, vidíme je na obrázcích. Všechny jsou pouze načrtnuté a některé jsou záměrně zkreslené, aby jejich předmět nebylo možné identifikovat. Jak praví klasik, my nesmíme ani naznačovat…

SWOT analýzou průmyslového výrobce inovativních ekologických technologií vyvrcholila příprava jeho podnikové strategie. Bylo potřeba provést ji v základním jednoduchém funkčním členění té firmy u vnitřních faktorů a podle úrovní (místní, národní, nadnárodní) u vnějších faktorů. Vidíme zde, že vnější prostředí bez rozdílu je strategii firmy spíše nakloněno, ale firma příliš nedokáže tuto přízeň okolí využít. Nikoli neobvykle je silná hlavně ve výrobě, méně již v organizačních a personálních otázkách a úplně nejhůře je na tom v obchodu a marketingu. Tam je tedy třeba urychleně napřít úsilí ke zlepšení, aby firma využila danou šanci.

SWOT analýza města uzavírala analytickou část jeho strategie smart city.  Dílčí členění vnitřních faktorů na průřezové problémy a infrastrukturu smart city a vnějších faktorů podle toho, kde vznikají, je tu pouze pro čtenářovu přehlednost. Bylo by možné je propočítat zvlášť, podobně jako v předchozím případě, ale nebyl k tomu závažný důvod z hlediska dalšího rozhodování – byla by to pouhá hra s čísly navíc. Dalo by se vymyslet jakékoli jiné členění, toto bylo systémové a zároveň jednoduché. Vidíme, že vnitřní i vnější faktory nahrávají realizaci konceptu smart city u toho města, tudíž není proč v ní nepokračovat. Vnější faktory ale nedávají příliš vysoké skóre, je tedy třeba postupovat obezřetně a ohlídat si rizika.

Jako třetí je tu SWOT analýza využití brownfieldu. Zde sloužila k ohodnocení dvou scénářů: Prvním bylo odprodání či pronájem brownfieldu soukromé firmě pro průmyslové využití. Druhým bylo vybudování areálu veřejných služeb ve spolupráci města se soukromým partnerem formou veřejně soukromého partnerství (PPP). Silné a slabé stránky v tomto konkrétním případě představovaly důležité, převážně historicky dané atributy dané lokality, vnímané hodnotiteli z pohledu navrhovaných scénářů využití. Z příležitostí a hrozeb je patrno, že uvedené rozhodování se odehrávalo v době krize kolem roku 2009 – tato SWOTka je tedy nějakých deset let stará. SWOT analýza ukázala jednoznačné přednosti využití brownfieldu pro průmyslovou výrobu. Dílčí členění jednotlivých faktorů na skupiny zde nebylo potřeba. 

Tří různé SWOT analýzy – tři různé účely a tři různé přístupy. Společné mají to, že byly provedeny podle základní logiky věci, v úzké součinnosti se zákazníkem, jehož se týkaly a který měl hlavní slovo při hodnocení, a k jeho plné spokojenosti.

Co ještě dodat. SWOT analýza, jakkoliv užitečná a oblíbená, má dvě základní úskalí, které je nutno mít na paměti: Výsledkem může být dlouhý a detailní seznam často zjevných silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v němž snadno zanikne, co je důležité a co méně důležité. Anebo výsledkem může být naopak přehnané zevšeobecnění, z něhož se nakonec vytratí podstata věci. Oběma těmto úskalím je potřeba se vyhnout a univerzální recept na to není.

Takže snad úplně nakonec: Rozum do hrsti! Od toho nás neuchrání žádná teorie.

Jakub Slavík

Obrázky a ilustrační foto © archiv Smartcityvpraxi.cz

 Přečtěte si také:

Řada českých měst a obcí má v současné době zájem o postavení „smart city“ či „chytré obce“ a k tomuto postavení již často podniká konkrétní kroky. Problém je, že pojem smart city provází v ČR (ostatně i jinde ve světě) řada nedorozumění – od pojímání smart city jako pouhého „digitálního města“ po technické výstřelky typu „chytré“ lavičky. V této situaci se provozovatelé našeho portálu, firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, rozhodli nabídnout městům, obcím a dalším institucím zainteresovaným na rozvoji „smart“ konceptu krátké interaktivní školení pro praktickou realizaci tohoto konceptu v jejich konkrétních podmínkách.

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde

Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku -nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…

Celý článek zde