Elektromobilita nejsou jen elektromobily

Článek vyšel v brožuře „Příběhy chytrých pomocníků“, 3. vydání zde

24.5.2021 Pod pojmem elektromobilita si většina lidí představí především osobní elektromobil. Během naší konzultační a redakční práce jsme se nicméně setkali s mnoha dalšími zajímavými využitími elektrického pohonu ve službách měst. Ukážeme si je na několika příkladech spolu s tím, na co je potřeba dát pozor při zavádění elektromobility.

Nejprve proč elektricky

Každý elektromobil má svůj komín v elektrárně – to je nejčastější argument odpůrců elektromobility. Jak je to ale doopravdy?

Pro elektrická vozidla je charakteristický lokálně bezemisní provoz a uhlíková stopa odpovídající energetickému mixu dané země. V českých podmínkách činí přibližně 60 % uhlíkové stopy vozidel na spalovací motor. Do roku 2040, kdy je plánován úplný odklon od uhelné energetiky, by její hodnota měla dále klesat.

Další jejich předností je téměř nehlučný motor. To se projeví při stání, rozjezdech a nízkých rychlostech, kdy má motor významný podíl na celkovém hluku vozidla. Při vyšších rychlostech začnou převládat ostatní zvuky, zejména hluk pneumatik.

Lokální emise a hluk motoru při stání a nízkých rychlostech jsou problémy, které trápí zvláště obyvatele v městském prostředí. Odtud plyne, že právě zde bude přínos elektrických vozidel pro obyvatele nejpatrnější.

Příklad první: policejní elektroskútr

Blatná je město uprostřed jihočeské přírody plné rybníků a zeleně, s nevelkým historickým centrem a rozsáhlejšími rekreačními oblastmi na předměstí. To vše musí obsáhnout městští strážníci při své každodenní službě. Jedna takováto rutinní objížďka představuje zhruba šest kilometrů jízdy.  V letních měsících se tato vzdálenost díky hlídání vzdálenějších rekreačních oblastí protáhne až na trojnásobek.

Při této službě pomáhá blatenským strážníkům dvoumístný elektroskútr SXT SONIX. Naložený vyvine rychlost až 70 km/h a na jedno nabití ujede za všech podmínek nejméně 60 km, což je pro denní službu stále dostačující (viz foto níže – poznámka: na něm jedoucí vrchní strážník je postavy mohutné, a patřičně robustní policejní skútr tak na fotografii působí nepatřičně křehce).

S rychlým rozjezdem až na maximální rychlost dojede elektroskútr na předměstí, je-li tam právě potřeba strážníka, mnohem dříve než auto. Při jízdě v centru může zároveň hbitě manévrovat v hustém provozu.  Je-li to při výkonu služby nutné, dostane se elektroskútr rychle, bezpečně a bez škodlivých emisí také tam, kam automobil nemůže a nesmí, tedy na úzké parkové cesty nebo na naučnou stezku v lese. V neposlední řadě je elektroskútr tichý. To může být pro policistu důležitou výhodou – občas je zkrátka potřeba být rychlý a přitom uniknout pozornosti sledovaného.

Stejný rozsah a charakter pojížděk jako elektroskútr by si policejní automobil nemohl dovolit nejen proto, že by na některá místa prostě nedojel, ale také proto, že by překročil limit kilometrů, odpovídající rozpočtu na svůj provoz. Časté studené rozjezdy a zastavování také brzy zničí každý automobil se spalovacím motorem a převodovkou. Kromě nákladů na palivo tu tak hrají významnou roli také náklady na údržbu a obnovu vozidla. Oproti klasickému skútru naopak nabízí elektrický pohon bezemisní a tichý chod i lepší provozní vlastnosti, a tedy lepší podmínky pro práci policie.

Příklad druhý: elektrické multikáry

V posledních letech a desetiletích se mění zvyky lidí. Zdravý životní styl je stále více láká do městských parků a lesoparků. Zde tráví volný čas sportem nebo prostě odpočinkem. Jenže jakýpak odpočinek, když za zády každou chvíli hlučí motor multikáry správců městské zeleně, starajících se o vyprazdňování odpadkových košů, zalévání, hrabání listí a další zahradnické práce, bez kterých se městská zeleň po celý rok neobejde.

To vše si již dlouho dobře uvědomuje organizace Veřejná zeleň města Brna (VZMB), spravující celkem 77,5 hektarů parkových ploch v devíti lokalitách, přes 17 tisíc stromů a téměř 4 tisíce městských záhonů. Při své práci používá elektrické multikáry, kupříkladu Goupil G5 (viz foto vpravo). Jeho baterie mu umožňují ujet na jedno nabití i hodně přes 100 km. S denně najetými cca 50 kilometry se tak u VZMB nemusí dobíjet každý den.

Služba u VZMB není pro lehký užitkový automobil nijak jednoduchá. Kromě parkových cestiček si musí poradit i s kopcovitým lesním terénem a křivolakými cestičkami. A právě zde ukazuje elektrický pohon své provozní přednosti, především snadný rozjezd v kopci a obratné manévrování.

Ačkoli u elektrické multikáry, stejně jako u většiny elektrických vozidel, nepokryjí nižší provozní náklady zvýšenou investici, vyplatil se městu jejich nákup především kvůli příjemnému prostředí pro občany i lepším provozním vlastnostem. Dotace z veřejných zdrojů (cca 10 – 20 % investice) byla spíše takříkajíc „na přilepšenou“.

Elektrické multikáry užívají i další města, například již zmíněná Blatná. Užitkový elektromobil Alké slouží zdejším technickým službám na svoz odpadu a na různé popojížďky, jako je údržba dopravního značení apod.

Není těžké si představit úlevu občanů, jimž tyto služby s elektrickým pohonem již neruší ranní spánek či polední siestu, ani nekouří přímo pod nosík nejmenším občánkům.  

Příklad třetí: elektrobusy

Evropská města, především v reakci na své klimatické závazky, postupně elektrifikují své autobusové parky MHD ve velkých sériích čítajících desítky i stovky elektrobusů. V ČR jich dnes jezdí něco přes sto. Elektrobusy využívají v současné době dvě základní koncepce podle dojezdu na jedno nabití baterií:

„Noční elektrobus“ se dobíjí jednou denně po dobu několika hodin ze zásuvky. Kapacita jeho baterií je dostačující na jednu směnu, pokud při ní najezdí (podle místních podmínek a spotřeby pomocných zařízení) ne více než cca 160 – 190 km.

Průběžně dobíjený elektrobus zpravidla kombinuje noční pomalé dobíjení ze zásuvky (ne však tak dlouho jako u „nočního“ elektrobusu) a automatizované rychlé dobíjení na trase vysokými výkony z nabíjecí konzole po dobu několika jednotek minut. Reálný dojezd na jedno rychlé nabití činí řádově několik desítek km, denní provoz tímto systémem je prakticky neomezený.

U elektrobusů je velmi důležitá volba standardizovaného řešení. Ukažme si to na příkladech.

Dopravní podnik Ostrava provozuje od roku 2018 v rámci svého parku elektrobusů také dva průběžně dobíjené elektrobusy. K nabíjení je používán „reverzní pantograf“ pro tzv. čtyřpólové dobíjení (dva silové póly, zemnicí pól a řídicí pól) evropského standardu OppCharge, viz foto níže. Dodavatelem byla Ekova Electric spolu s nizozemským výrobcem nabíjecích stanic Heliox.

V březnu 2021 zvítězil v soutěži na rozšíření systému průběžně dobíjených elektrobusů polský Solaris, který dodá 24 vozidel a spolu s nimi nabíjecí stanice od společnosti Siemens. Vidíme zde, jak standardizace brání uzamčení zákazníka, tedy jeho závislosti na jednom dodavateli vozidel nebo nabíjecích stanic.

Dopravní podnik města Hradce Králové provozuje od roku 2019 dvacet průběžně dobíjených elektrobusů od firmy SOR. K průběžnému rychlodobíjení používají systém s pětipólovou střešní konzolí (pátý pól je naváděcí) od firmy EC Engineering. Toto řešení je velmi nestandardní a tato nestandardnost se týká nejen nabíjecí konzole, ale také dalšího vybavení vozidla. Dá se tedy čekat, že většina světových výrobců elektrobusů touto neobvyklou cestou nepůjde, čímž je provozovatel vydán na milost a nemilost jednomu dodavateli.

Rizikem uzamčení zákazníka se tento dopravce nezabýval. Výběr nabíjecí technologie byl ponechán výhradně na vybraném dodavateli vozidel. Rozhodující byla nejnižší cena celé dodávky.

Podobně jako u standardizace rychlodobíjení je to se standardizací dobíjení ze zásuvek. V ČR se lze setkat se zásuvkami standardu CCS/Combo 2, doporučovaným i ze strany Evropské komise, stejně jako s nestandardními zásuvkami. Příkladem prvního řešení jsou elektrobusy v Trutnově, příkladem toho druhého elektrobusy v Písku. Dopad nestandardního řešení na uzamčení zákazníka je stejný jako u rychlodobíjení.

Příklad čtvrtý: autonomní elektrický minibus

Bad Birnbach jsou malé bavorské lázně zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, a tedy plné hostů, jimž pohyb dělá problémy. Dá se sem dojet vlakem, ale nádraží je od vlastního lázeňského centra vzdálené cca dva kilometry po veřejných silnicích a postrádalo kvalitní napojení městskou dopravou. Německé dráhy (DB) se v rámci testování inovativních dopravních technologií rozhodly zavést mezi nádražím a centrem města pravidelnou linku provozovanou dvěma autonomními, tedy plně automatickými, elektrickými minibusy.

Zvolen byl osvědčený typ EasyMile EZ10 druhé generace od francouzského výrobce Ligier (viz foto vpravo), který již slouží v mnoha městech v rámci obdobných projektů. Uveze šest sedících, s dostatkem místa pro vozíčkáře nebo kočárek a s výsuvnou rampou v podlaze dveří pro přepravu málo pohyblivých cestujících. Baterie vystačí na 14 hodin provozu.

Po určené trati se minibus bezpečně pohybuje rychlostí kolem 15 km/h (pohon umožňuje až 40 km/h) pomocí nezávislých řídicích systémů: Poloha vozidla je určena kombinací optických a laserových senzorů a GPS, což umožňuje hladký provoz bez ohledu na omezení na silnici, momentální viditelnost nebo povětrnostní podmínky. Vozidlo je také vybaveno senzory detekujícími statické nebo pohybující se objekty a podle toho přizpůsobí svoji rychlost a dráhu tak, aby se jim bezpečně vyhnulo. Bezpečnost provozu je podporována i konstrukcí minibusu, při níž se dbá na výbornou manévrovatelnost a stabilitu za všech povětrnostních podmínek.

Provozu autonomního minibusu napomáhá také dopravní telematika na silnici od nádraží. Jakmile dopravní kamera zaznamená elektrobus, velká digitální dopravní značka upozorní na autonomní elektrobus a sníží nejvyšší povolenou rychlost na 30 km/h.

Minibusy jsou doprovázeny průvodcem, jehož úkolem je především pomáhat cestujícím a také podávat zprávy o fungování řídicích systémů. Na začátku směny průvodce vyveze minibus „ručně“ pomocí řídicího displeje z garáže na přesně určené místo, kde jeho polohu zachytí GPS. Dál převezme řízení automat a průvodce do něj fakticky nezasahuje.

Tyto autonomní minibusy nejsou pouhou „velkou hračkou pro velké kluky“. Jako u většiny obdobných projektů, jichž jsou nyní po světě již desítky, se zde zkouší využití automatických elektrických minibusů jako „třetího druhu“ dopravy, vyplňujícího mezeru mezi individuálním motorismem a velkokapacitní hromadnou dopravou. Výzvou je stárnutí obyvatelstva ve městech, zajištění kvalitních životních podmínek i pro obyvatele s omezením pohybu a zároveň rostoucí důraz na bezpečnost provozu – jak známo, nejrizikovějším faktorem je stále člověk. Dalším aspektem je ekonomika a ekologie – i pro malé vozidlo je třeba platit řidiče a elektrický pohon šetří životní prostředí.

Shrnutí

Na uvedených příkladech vidíme, jak široké spektrum uplatnění má elektrický pohon vozidel u měst a městských služeb – nejen tedy „ukázkové“ elektromobily pro zaměstnance radnice.

Základem účelného využití je rozumět přínosům elektrického pohonu v různých oblastech městských služeb a městského života. Odtud je pak třeba začít otázkou „k čemu je to dobré“, nikoli nápadem „pořiďme si taky elektromobil, i jiní ho mají“.

Neméně důležité je zasadit využívání elektrické dopravy do strategie města a městské mobility, tak aby její přínosy jasně podporovaly stanovené cíle v oblasti kvality života ve městě či obci. V té souvislosti je třeba kalkulovat s tím, že nic není zadarmo, a zvýšené náklady elektromobility jasně položit proti vyčísleným přínosům v oblasti kvality života. Bude tak zřejmá společenská hodnota elektromobility, kterou město zaplatí.

V neposlední řadě je žádoucí využívat standardizovaná řešení, a nevydat se tak napospas jednomu dodavateli.

Jakub Slavík, www.smartcityvpraxi.cz

Foto © Smartcityvpraxi.cz

Tento článek byl uveřejněn v brožuře „Příběhy chytrých pomocníků“. Více informací a brožura v pdf ke stažení ZDE

Všechna vydání brožury „Příběhy chytrých pomocníků“ jsou k dispozici ZDE

 Přečtěte si také:

Chytré technologie, řešení problémů suburbanizace i Parkinsonovy zákony

Zpráva z konference Smart city v praxi VI, tentokrát jako online studio

18.5.2021 Dne 18. května 2021 proběhl další ročník již tradiční konference pořádané provozovateli tohoto portálu, konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services. Vzhledem k protiepidemickým opatřením proběhla konference tentokrát jako online studio, kdy před kamerou vystoupili zúčastnění odborníci, které na YouTube v přímém přenosu sledovala stovka zástupců municipalit, městských služeb a dalších relevantních institucí.

Celý článek s prezentacemi a videozáznamem konference zde

Vychází třetí vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků

4.5.2021 Již potřetí vychází naše brožura Příběhy chytrých pomocníků, jako doprovod blížící se online konference Smart city v praxi VI. I tentokrát v ní čtenáři najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech, od energetického hospodářství sportoviště přes chytré městské budovy až po automatické elektrické minibusy a další rozmanitá elektrická vozidla. Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.            

Celá brožura – třetí vydání, je k dispozici ke stažení ve formátu pdf zde

Živá strategie pro chytré město, obec či region: nabízíme naše služby odborného poradenství

22.4.2021 Základem úspěšného „chytrého“ města, obce či regionu je jeho strategie. Aby takováto strategie byla prakticky použitelným a stále „živým“ dokumentem, k tomu nabízí provozovatel tohoto portálu, naše konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, městům, obcím a dalším zainteresovaným osobám své odborné služby. Opíráme se při nich o čtvrtstoletí praxe v manažerském poradenství, z toho téměř sedm let při rozvoji smart citíes v ČR, v neposlední řadě jako spoluautoři aktualizované oficiální metodiky smart city nebo vítězné strategie smart city Blatná.

Celý článek zde

V létě 2020 zpracovával provozovatel tohoto portálu, naše firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, analýzu a zhodnocení vybraných strategií českých smart měst, obcí a regionů. 

Podívejte se:

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ jsou zaměřeny především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde