O investičním projektu, podniku a perpetuitě

29.10.2021 Nedávno jsem si u připomínek k finanční části jedné studie proveditelnosti marně lámal hlavu: Kde se v hodnocení efektivnosti projektu vzala perpetuita? Klíčilo ve mně podezření, že její zpracovatelé si pletou investiční projekt a podnik a v důsledku toho vnášejí zmatky do hodnocení finanční efektivnosti. Po důkladném prostudování oficiální evropské metodiky pro analýzu nákladů a přínosů investičních projektů, neboli cost-benefit analýzu (CBA), jsem nicméně musel připustit, že ty zmatky tam tak trochu vnášejí také evropští úředníci.

Ale popořadě. Začněme investičním projektem a hodnocením jeho efektivnosti, o což právě jde ve studii proveditelnosti.

Projektem v obecném manažerském slova smyslu rozumíme systém činností, směřujících k dosažení jedinečného cíle za pomoci přidělených zdrojů v rámci organizace. Cíl projektu má tři základní rozměry: věcné provedení – tedy dosažení požadovaných výstupů v požadované kvalitě, rozpočet – tedy čerpání plánovaných nákladů v plánované výši, případně dosahování plánovaných výnosů z projektu, a časový harmonogram – tedy provádění projektových činností a dodání výsledku projektu v plánovaných termínech.

Předmětem investičního projektu je zpravidla návrh, výroba, dodání, instalace, odzkoušení a uvedení do provozu konkrétního výrobního zařízení nebo infrastruktury, po němž následuje jeho provoz a údržba po předem definovanou dobu.

Od toho se odvíjí i hodnocení finanční efektivnosti projektu, založené na čisté současné hodnotě projektu.

Nejprve ale musíme odbočit a vysvětlit si pojem hodnoty peněz v čase.

Je zřejmé, že chceme-li na něco vydat peníze, musíme je mít k dispozici nejpozději v okamžiku výdaje. Příslib peněz v pozdější době má pro nás mnohem menší hodnotu, protože za takovýto příslib nic nedostaneme a pokud je chceme vynaložit právě teď, museli bychom si půjčit. Cenou za půjčku je přitom úrok, který roste s časem a závisí na stanovené procentní úrokové míře. Pozdější příjem má tedy ve skutečnosti hodnotu příslušné částky sníženou o tento úrok.

Obdobně výdaj, který očekáváme později, má menší hodnotu, než výdaj, který musíme provést právě nyní. Máme-li totiž volné peníze, mohli bychom je uložit v bance či investovat do podniku a do doby předpokládaného výdaje by nám tak navíc ke své hodnotě přinesly úrok či výnos ze zisku.

To, co by se v případě osobních nebo rodinných financí mohlo zdát jako bezvýznamná hra s čísly, má v případně projektových nebo podnikových financí významný vliv na konkrétní peníze všech zúčastněných.

Současná hodnota budoucího příjmu je tedy jeho absolutní hodnota snížená o úrok (či výnos z jiné investice), o který jsme přišli tím, že jej nedostaneme nyní, ale až v budoucnu. Obráceně, současná hodnota budoucího výdaje je jeho absolutní hodnota snížená o úrok (či výnos z jiné investice), který jsme získali tím, že jej nemusíme vynakládat nyní, ale až v budoucnu.

Čistá současná hodnota projektu je pak souhrn všech příjmů a výdajů, které s daným projektem souvisí po dobu jeho trvání, převedených na současnou hodnotu. Příjmem je i zůstatková hodnota majetku, který na konci projektového období zbyde – lze jej třeba prodat nebo s ním jinak užitečně naložit.

Vyjádřit se to celé dá následujícím vzorečkem:

kde

NPV = čistá současná hodnota (net present value)

CF_t = příjmy či výdaje ve sledovaném období (příjmy s kladnou a výdaje se zápornou hodnotou) – tedy hotovostní toky neboli cash flow projektu

k = diskontní sazba

t = dané období

n = konečné období.

Diskontní sazba „k“ představuje úrokovou míru (nebo procentní výnosnost alternativní investice), o kterou se budoucí příjmy a výdaje v čase snižují. V praxi se stanovuje různě podle předmětu posuzování a účelu, jemuž posuzování slouží. U projektů veřejných služeb, o něž se v případě chytrých měst jedná, je stanovena příslušnou metodikou – v současné době je to 4 %. U projektů určených k fungování v podnikatelském prostředí je stanovení diskontní sazby o poznání složitější; řekneme si to dále v souvislosti s podnikem.

K tomu ještě poznámka: Mezi nepoučenou veřejností se někdy hodnota peněz v čase mylně zaměňuje za vliv inflace, tedy nárůstu cen. Inflací by ovšem musely být zatíženy nejenom hotovostní toky v čitateli výše uvedeného vzorce, ale také diskontní sazba v jeho jmenovateli, a ve výsledku se zlomek vykrátí. Inflace tedy není totéž, co hodnota peněz v čase, a na propočet čisté současné hodnoty fakticky nemá vliv.

U projektů veřejných služeb často příjmy nepřeváží výdaje, případně projekt žádné nové příjmy nevytváří. Čistá současná hodnota je pak záporná. Projekt přesto může být společensky užitečný. Tento užitek vyjádříme, jednoduše řečeno, tím, že k finančním efektům přidáme nefinanční efekty, jako je například vliv projektu na životní prostředí, klimatické změny, snížený hluk, uspořený čas a podobně, vyčíslené v peněžních jednotkách. S takto vyčíslenými nefinančními efekty pak ve výpočtu nakládáme jako s příjmy a výdaji. Podle potřeby se pro tento účel také upraví finanční toky o tu část, která z pohledu veřejných rozpočtů zůstává takříkajíc „doma“ – různé daně, příspěvky a podobně.

Hovoříme pak o hodnocení socioekonomické nebo též ekonomické efektivnosti projektu, jejímž výsledkem je ekonomická čistá současná hodnota.

Je to trochu zmatení pojmů „finanční“ a „ekonomický“, není-liž pravda? Zkrátka, pro tento účel platí, že „finanční“ je to, co souvisí s konkrétními toky peněz mezi účastníky projektu, zatímco „ekonomické“ je to, co je také peněžně vyjádřeno, ale souvisí s celospolečenskými vlivy projektu.

Aby toho nebylo málo, tyto propočty a stanovení vstupních hodnot jsou dále komplikovány oficiálními metodikami analýz nákladů a přínosů, neboli cost-benefit analýz (CBA). To, co je tu popsáno, nicméně představuje základ pro pochopení problému investičního projektu a jeho efektivnosti.

A nyní, jak je to s podnikem.

Podnik lze, na rozdíl od projektu, definovat jako funkční celek, schopný přinášet užitek a založený za účelem trvalého vytváření finančního přínosu v současnosti a v budoucnosti. Tento funkční celek je tvořen hmotnými a nehmotnými zdroji podniku, k nimž přistupuje lidský činitel jakožto lidský zdroj.

Zatímco tedy projekt má přesně určené trvání, u podniku se předpokládá, že bude fungovat trvale po neurčitou dobu. (Pro úplnost: Podnik v právním – nikoli tedy ekonomickém – slova smyslu lze někdy založit i na určitou dobu k dosažení stanoveného cíle. To je ale samostatná úloha, spadající do kategorie výjimek z pravidla.)

Podnik lze mimo jiné prodávat a kupovat. Základním smyslem a obsahem koupě a prodeje podniku je přitom právo mít z podniku výše definovaný užitek. Jako každé zboží má přitom i podnik svoji tržní hodnotu. Tou je odhadnutá částka, za kterou by se podnik směnil k danému datu mezi potenciálním kupujícím a prodávajícím, jednajícími samostatně, rozumně a se znalostí věci.

Pro odhad ceny podniku existuje řada metod. Jejich správné použití s ohledem na povahu podniku a účel dané transakce patří ke kvalifikaci ekonoma – znalce v oboru oceňování podniků. My se nyní podívejme na jednu konkrétní metodu, která se od pohledu blíží výše uvedenému hodnocení efektivnosti projektu.

Jde o metodu oceňování pomocí volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele, tj. peněžních toků podniku jako celku. Pro ně se užívá anglická zkratka FCFF – free cash flow to the firm, doslova „volný peněžní tok do firmy“. Je to ta část peněžních toků, která zůstává „volná“ pro uspokojení vlastníků a věřitelů po uspokojení ostatních závazků vůči státu a firmě samotné.

Nejčastěji se přitom používá tzv. dvoufázová metoda. Při ní se budoucnost podniku de facto dělí na blízkou budoucnost s předvídatelnými finančními toky a vysokou mírou růstu, s níž se nakládá obdobně jako s hodnocením projektu, a dále na vzdálenější budoucnost do nekonečna s nižším a rovnoměrným tempem růstu. Peněžní tok udržitelný do nekonečna v této fázi je ona v úvodu zmíněná perpetuita.

Celé se to dá vyjádřit následujícím vzorcem:

kde

FCFF = volný peněžní tok do firmy

WACC = vážené kapitálové náklady

n = poslední rok první fáze

g_n = koeficient vyjadřující tempo růstu udržitelné do nekonečna.

Propočet v první fázi je fakticky stejný jako propočet čisté současné hodnoty projektu výše. Jako diskontní sazba se ovšem používají tzv. vážené kapitálové náklady - WACC (weighted average cost of capital). WACC představují průměrnou výnosnost, resp. cenu kapitálu v podniku při dané struktuře vlastního a cizího kapitálu – tedy peněz, které majitelé podniku do něj sami vložili, a peněz, které mají půjčené od banky. Hodnota WACC závisí na mnoha faktorech, především na zmíněné struktuře vlastního a cizího kapitálu, na aktuálních úrokových sazbách a na rizikovosti podnikání v daném odvětví a v dané zemi.

Podobně správné stanovení tempa růstu udržitelného do nekonečna závisí zejména na dosavadním vývoji podniku, vývoji jeho odvětví a v neposlední řadě na zkušenostech příslušného znalce.

Dalších vzorečků už čtenáře raději ušetřím. Pouze poznamenám, že také u hodnocení projektů realizovaných v podnikatelském prostředí (viz výše) se jako diskontní sazba používají, nebo by se měly používat, právě WACC.

Poznamenejme také, že podnik ve veřejných službách nemusí být nutně finančně soběstačný na základě tržeb od koncových uživatelů. Musí však mít dostatek příjmů z jakýchkoli jiných zdrojů, aby bylo zajištěno jeho fungování do nekonečna jakožto základní vlastnost podniku.

A teď k těm „úředním“ zmatkům v oficiální metodice CBA.

Jak zmíněno v souvislosti s projektem a jeho příjmy a výdaji, příjmem projektu je i zůstatková hodnota majetku, jehož životnost přesahuje kalkulované projektové období (tzv. referenční období). Zmíněná oficiální metodika uvádí příklad projektu zpoplatněné silnice, která generuje příjmy z mýtného. Efektivnost tohoto projektu se počítala, jak je u dopravních projektů obvyklé, po dobu třiceti let. Lze se přitom právem domnívat, že ta silnice tu bude takříkajíc navěky, podobně jako podnik. Pro propočet zůstatkové hodnoty si zpracovatelé tohoto hodnocení proto z aparátu oceňování podniku „vypůjčili“ perpetuitu, tedy peněžní tok fungující donekonečna na základě udržitelného tempa růstu, kterou pro tento účel považovali za výstižnější než hodnotu majetku v účetním ocenění.

Problém je, že ten příklad kromě slova „perpetuita“ a jedné jediné výsledné částky v Eurech k tomu neuvádí další podrobnosti. Není tedy třeba zřejmé, odkud se vzalo přesvědčení, že ta silnice bude navždy generovat stanovený příjem z mýtného, ani jak byly spočítány WACC. Pokud jde ostatně o ně, textu toho příkladu by šlo rozumět i tak, že zpracovatelé si s nimi hlavu příliš nelámali a prostě tam „švihli“ diskontní sazbu 4 % stanovenou pro hodnocení finanční efektivnosti evropských projektů takříkajíc z moci úřední. Euroúředníci byli v tomto případě zjevně spokojení. Já bych se svojí kvalifikací v oceňování podniků byl ale ve střehu, právě kvůli těm nezodpovězeným otázkám. A pokud se tento příklad dostane do rukou příslušně neerudovaných zpracovatelů studií proveditelnosti a CBA, může být neštěstí hotovo.

Obecně zkrátka platí, že projekt je dočasný a podnik je trvalý. Od toho se odvíjí vše ostatní, včetně finanční efektivnosti projektu a tržní ceny podniku, i když se některé použité postupy mohou navzájem podobat. K případnému „vypůjčování“ metodického aparátu jednoho pro druhé je potřeba přistupovat velmi obezřetně a se znalostí věci.

Jakub Slavík

Ilustrační foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Přečtěte si také:

O studii proveditelnosti, organizační kultuře a týmové práci

26.10.2021 Od letošního jara jsem zapojený jako poradce zadavatele u studie proveditelnosti pro projekt autonomní mobility a její infrastruktury, který by měl být realizován ve městě onoho zadavatele. Není zde důležité, kdo je zadavatelem, které je to město ani kdo je zpracovatelem té studie. Dosavadní příběh té studie je nicméně zdrojem poučení o multidisciplinárních úkolech a o organizační kultuře.

Celý článek zde

O řízení rizik, krizovém řízení a dnešní neklidné době

16.11.2020 Nazrál čas, abychom se i my za naši konzultační firmu a naše portály vyjádřili k současnému dění plnému vládních veletočů, nečekaných zvratů i existenčních starostí, to vše ve jménu veřejného zdraví. Nemíníme si tu takříkajíc hrát na chytré – budeme se držet své odbornosti manažerských poradců, k níž patří i řízení rizik a krizové řízení. Nemáme ani ambice vtělit do našeho komentáře kompletní manažerské školení. Chceme pouze čtenářům ukázat, z čeho vycházíme a jaké jsou naše závěry, založené na veřejně dostupných informacích a našich nejlepších znalostech a zkušenostech.

Celý článek zde

Ach ta SWOTka…

13.11.2019 Víte, co mají společného SWOT analýza (tedy analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) a výchova dětí? V zásadě čtyři věci: Zaprvé: kdekdo s tím přišel do styku, ale každý trochu jinak. Zadruhé: kdo s tím kdy přišel do styku, mívá pocit, že právě on tomu rozumí nejlíp. Zatřetí: selský rozum často přináší lepší výsledky než lpění na odborné literatuře. A konečně začtvrté: vždycky záleží na konkrétní situaci.

Celý článek zde

Novoroční bajka o pejskovi, kočičce, dortu a připomínkovém řízení

17.12.2018 Všichni známe tu Čapkovu pohádku, jak pejsek s kočičkou pekli dort a jak to nakonec dopadlo. Všimněme si teď okamžiku, kdy dort byl skoro hotový a kočička ho jen jen strčit do trouby.

Zde pokračuje naše bajka pro dospělé.

Brožura Příběhy chytrých pomocníků

Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde

Chytré technologie, řešení problémů suburbanizace i Parkinsonovy zákony

Zpráva z konference Smart city v praxi VI, tentokrát jako online studio

18.5.2021 Dne 18. května 2021 proběhl další ročník již tradiční konference pořádané provozovateli tohoto portálu, konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services. Vzhledem k protiepidemickým opatřením proběhla konference tentokrát jako online studio, kdy před kamerou vystoupili zúčastnění odborníci, které na YouTube v přímém přenosu sledovala stovka zástupců municipalit, městských služeb a dalších relevantních institucí.

Celý článek s prezentacemi a videozáznamem konference zde

Živá strategie pro chytré město, obec či region: nabízíme naše služby odborného poradenství

22.4.2021 Základem úspěšného „chytrého“ města, obce či regionu je jeho strategie. Aby takováto strategie byla prakticky použitelným a stále „živým“ dokumentem, k tomu nabízí provozovatel tohoto portálu, naše konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, městům, obcím a dalším zainteresovaným osobám své odborné služby. Opíráme se při nich o čtvrtstoletí praxe v manažerském poradenství, z toho téměř sedm let při rozvoji smart citíes v ČR, v neposlední řadě jako spoluautoři aktualizované oficiální metodiky smart city nebo vítězné strategie smart city Blatná.

Celý článek zde

Fotoreportáže z našich smart měst a obcí

V létě 2020 zpracovával provozovatel tohoto portálu, naše firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, analýzu a zhodnocení vybraných strategií českých smart měst, obcí a regionů.

Podívejte se:

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií.

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí včetně prezentací a videozáznamů přednášek naleznete v naší rubrice Konference zde