|
||||
O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty |
||||
Novinky z technologií a finančních nástrojů pro elektrické autobusy: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město V“Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku.
Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce. 1. Trhy a technologie pro elektrické autobusy Zájem o elektrické autobusy, tedy elektrobusy a parciální trolejbusy, v ČR významně vzrostl a dále roste – dnes již hovoříme o desítkách těchto vozidel. Elektrické autobusy se dnes používají zejména na pravidelných linkách městské dopravy v režimu závazku veřejné služby (ZVS). O elektrické autobusy je ale zájem i v rámci smluvních přeprav mimo ZVS. Hlavní hnací síly na trhu s elektrickými autobusy dnes tvoří • rostoucí zájem municipalit o ekologickou a zároveň ekonomickou dopravu, • zájem průmyslu o sériovost výroby, a následně ekonomii z rozsahu, a hledání nových trhů.
Existují i systémy řešené – alespoň prozatím – individuálně, mimo tuto standardizaci. Patří mezi ně například statické dobíjení pomocí dvoupólového pantografového sběrače z troleje, podobně jako u trolejbusu. Pro jednoduchost nabíjení je o ně zájem u některých českých dopravců provozujících elektrickou trakci, a to i s vědomím úskalí tohoto konceptu. K nim patří složitější konstrukce vozidel nebo infrastruktury kvůli zajištění bezpečnosti nebo omezené nabíjecí výkony (zatímco při jízdě trolejbusu se sběrače chladí, při nabíjení ve stoje se neúměrně zahřívají), a tím i delší doba pobytu při nabíjení oproti čtyřpólové technologii. Zároveň je snaha měst a dopravců provozujících trolejbusy zvyšovat jejich nezávislý dojezd pomocí bateriových zásobníků energie (koncept parciálního trolejbusu), nikoli dieselových prodlužovačů dojezdu s mimořádně vysokou spotřebou nafty (v přepočtu téměř 60 l/100 km!). Ukazuje se, že parciální trolejbusy s bateriovými zásobníky energie nejen prospívají životnímu prostředí, ale oproti dieselovým prodlužovačům dojezdu mají také nižší provozní náklady kvůli ceně paliva a nárokům na údržbu. Jejich problémem jsou technická omezení v dobíjecích výkonech, a tím i v poměru nezávislého dojezdu k jízdě pod trolejí. Dobíjení baterií u parciálního trolejbusu klade zvýšené nároky jak na pevnou infrastrukturu, tak na samotný sběrač – viz výše uvedená poznámka k elektrobusům.
V Evropě i jinde ve světě se stále více prosazuje snaha o využívání vodíkových (palivočlánkových) zdrojů energie, nejen pro elektrobusy, ale také pro parciální trolejbusy. Ministerstvo dopravy ČR v současné době připravuje studii, která by zmapovala zájem o tyto technologie v ČR a pomohla nasměrovat státní podporu v této oblasti. V neposlední řadě se i v ČR začíná hovořit o automatických elektrických minibusech bez řidiče. V Evropě se prozatím jedná o samostatné vývojové projekty určené pro vznikající zcela nový přepravní trh ve městech mimo tradiční MHD. Jak ale ukazuje například švýcarský projekt SmartShuttle, i zde se mohou angažovat zavedení provozovatelé veřejné dopravy 2. Financování elektrických autobusů a) Dotace Pro elektrické autobusy v režimu závazku veřejné služby je určen dotační program IROP v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Příjem žádostí pro letošní výzvu k financování nízkoemisních a bezemisních vozidel z tohoto programu byl již uzavřen a nyní se vyhodnocuje. Ukazuje se výrazný převis poptávky po finančních zdrojích nad jejich disponibilitou (žádosti za více než 4 mld. Kč oproti 1,3 mld. Kč alokace). První projekty by měly být vyhodnoceny nejdříve v lednu 2017. Dotace se budou projektům přidělovat podle výše jejich bodového ohodnocení až do vyčerpání alokovaných prostředků, přičemž může dojít i k navýšení alokace. Pro rok 2017 se připravují další výzvy v rámci tzv. integrovaných nástrojů (ITI a IPRÚ). Pro elektrické minibusy provozované mimo závazek veřejné služby se aktuálně nabízí výzva k žádostem o dotace z Národního programu Životní prostředí.
Elektromobilita včetně elektrických autobusů dnes představuje perspektivní trh i pro bankovní služby, nabízející úvěr, finanční leasing nebo operativní leasing, podle zájmu a konkrétních podmínek uchazeče. Zatímco úvěr se nabízí jako zdroj financování či spolufinancování především tam, kde je nutno mít vozidlo ve vlastnictví (například při dofinancování rozdílu mezi dotací a celkovou investicí), v jiných případech může být vhodnou volbou leasing. Řada organizací totiž dává u vozidel přednost zápůjčce před účetním vlastnictvím majetku. U elektrických dopravních prostředků s poměrně rychlým morálním zastaráváním to může platit tím spíše. Další výhodou bankovních nástrojů je jistota smluvního vztahu, kdy peněžní toky, jejich načasování a podmínky vzájemného plnění jsou po uzavření smlouvy předem známé, neměnné a právně zakotvené, na rozdíl od dotací, zatížených značným množstvím nejistot. 3. Elektrické autobusy a smart city
Příkladem je dodávka deseti elektrobusů pro chytré město Třinec, která byla slavnostně prezentována na letošním veletrhu Czechbus. Překážkou rozvoje elektrobusů v českých městech bohužel stále zůstává nesoulad Státní energetické koncepce, která deklaruje podporu rozvoji ekologické dopravy v ČR, a vyhlášek energetického regulačního úřadu (ERÚ), který staví významné finanční bariéry rozvoji elektrobusů mimo již existující trakční sítě drážní městské dopravy. Jakub Slavík Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz Prezentace ke stažení: Martin Janda: Podpora nákupu bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu z IROP Jakub Slavík: Aktuální otázky projektů elektrických autobusů Jiří Patočka: Financování elektrobusů – vize a obchodní potenciál Miloš Kamaryt: Konektor pro rychlé dobíjení elektrických autobusů Miroslav Kuželka: Dobíjecí infrastruktura pro městské elektrobusy – vznikající EU standard Radko Manda: Volvo a elektromobilita Jiří Daňsa: Nová bezemisní vozidla SOR pro městskou dopravu Jan Vejbor: Elektrické midibusy EVC a zkušenosti z provozu Ivana Hurtová: Zkušenosti s provozem parciálního trolejbusu Fotogalerie: |
||||
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |