Chytré technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?

12.8.2016 Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se dnes pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům měst?

Technologická revoluce se tu, myslím, nekoná. Ovšem ekonomická a manažerská revoluce při používání technologií? Možná ano. Co mne k téhle domněnce vede, ukážu na pár jednoduchých příkladech.

Jsme třeba již desítky let zavaleni informacemi z přepestré škály nejrůznějších informačních technologií. Opravdu jsou to ale informace? Ne, jsou to data. Teprve data, která snižují nejistotu při rozhodování, se totiž stávají informacemi – tolik manažerská definice. Postupem doby je kdejaké zařízení vybaveno procesory různé velikosti a složitosti, jejichž produktem jsou data v různé podobě. Ta jsou různými způsoby přenášena a ukládána, a jestli nebyla smazána, leží tam dodnes. Tak tomu aspoň bylo až donedávna.

Jiný příklad: Elektromobily se sériově vyrábějí pomalu desítky let. Jejich základní vlastnosti, zejména dojezd na jedno nabití baterií, se nijak převratně nemění. Jsou proto především doménou nadšenců. Přesněji, donedávna byly.

Fotovoltaickými články jsou již dlouho vybavována kosmická zařízení, na „praktičtější“ využití byly až donedávna příliš drahé. Jejich základní princip se nezměnil, přesto je znenadání máme na kdejaké střeše.

Co se tedy najednou změnilo?

Tlačí tu především trh na zefektivňování procesů ve výrobě a službách. Jako trh v jistém smyslu funguje i tlak občanů na to, aby města a regiony byly příjemným a zároveň prosperujícím místem k žití. Se společenskou poptávkou přicházejí také dotace z veřejných zdrojů, které si počínají jako kterýkoli zákazník – někdy rozumně, jindy méně.

Tento tlak vede k tomu, že se situace mění. Ne tak dalece v technologiích samotných, ale ve způsobu jejich využívání. Podívejme se na naše příklady.

Data z informačních technologií se začínají sjednocovat co do formátu a sdílet. Se sdílením dat přichází jednak významné snižování investičních a provozních nákladů na jejich získávání a zpracování, a jednak roste účelnost jejich využívání. Například aplikace v dopravě využívající internet věcí umožňují v reálném čase informovat řidiče, cestující, provozní dispečery, správce vozového parku a další zúčastněné osoby. Výsledkem je spokojený cestující, bezpečná jízda i nižší náklady na údržbu. Koncept otevřených dat umožňuje použít nejrůznější datové zdroje (meteorologická hlášení, dopravní informace, dohledové kamery, aj.) pro usnadnění života ve městě, počínaje snadným zaparkováním a konče informacemi pro zdravotně postižené spoluobčany.

Osobní a užitkové elektromobily stále více nacházíme v organizacích při plánovaných (a plánovatelných) jízdách po městě, kde jejich omezený dojezd tak dalece nevadí a kde zpravidla mají přístup i tam, kam jiní nesmějí – třeba na pěší zóny. Strategickým zákazníkem už není elektrický nadšenec, ale správce vozového parku. Jemu jsou šity na míru také související technické a finanční služby.

Foto vpravo: Elektromobily v chytrém Vrchlabí spolehlivě slouží městskému úřadu i Krkonošskému národnímu parku

Tramvaje a trolejbusy, které tu máme desítky let, díky postupně dokonalejším pohonům šetří elektrickou energii. Tu lze využít k nabíjení bateriových elektrobusů. Občan dýchá čistší vzduch a příjemná hromadná doprava spolu se zmíněnými informačními vymoženostmi mu „osladí“ regulaci provozu soukromých aut v centrech měst.

Fotovoltaické články zásluhou ekonomie z rozsahu dramaticky zlevnily a staly se masovým fenoménem šetřícím ovzduší i kapsu. Se zvyšováním podílu různých obnovitelných zdrojů v síti je ovšem nabourávána její stabilita a silové vedení je potřeba doplnit obousměrnými informačními kanály. Výsledkem je smart grid – někde ekonomická, jinde zatím méně.

Využívání moderních technologií se tedy stává prostředkem k lepšímu životu občanů, a následně k ekonomické prosperitě měst a regionů. Tlak na efektivnost takového využívání je zároveň tlakem na dlouhodobý a systematický přístup k řízení města. Výsledkem je koncept smart city jako promyšlené strategie, která je naplňována konkrétními rozvojovými projekty s využíváním moderních technologií. Zasazené do jednotné strategie si tyto projekty nekonkurují, nýbrž sledují vzájemnou provázanost tří základních pilířů smart city: chytré mobility, chytré energetiky a služeb a chytrých informačních a komunikačních technologií.

„Smart“ města a regiony se rozvíjejí hlavně v zahraničí. V ČR ale máme také své první vlaštovky – smart region Vrchlabí, smart city Písek, další se připravují.

Co dodat? Pokud jsem vás zaujal, čtěte na naše stránky Smartcityvpraxi.cz a přijďte na některou z našich odborných konferencí – „Smart city v praxi“, „Elektrické autobusy pro město“ nebo „Efektivní elektromobilita v organizacích“. Dovíte se spoustu dalších zajímavých podrobností a můžeme spolu diskutovat i polemizovat.

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Jakub Slavík, Consulting Services

Přečtěte si také:

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 K „zelenému“, „čistému“ či „chytrému“ městu patří také „zelená“ nebo „čistá“ veřejná doprava. Na její rozvoj je ostatně zaměřen i Integrovaný regionální operační program (IROP). V tomto článku se blíže podíváme na možnosti a omezení, které nabízejí „zelené“ pohony pro městské autobusy, o nichž se v ČR hovoří. Zaměříme se přitom na elektrobusy a trolejbusy v porovnání s dieselovými autobusy a s autobusy používajícími stlačený zemní plyn (CNG). Podíváme se pak i trochu dále do budoucnosti – na palivočlánkové autobusy, poháněné elektřinou z vodíku. Pro jednoduchost budeme sledovat hlavně standardní dvanáctimetrové autobusy jako typický dopravní prostředek ve městech. Celý článek zde

Elektromobilita ve městech jako nedílná součást SUMP

16.9.2016 Plánem udržitelné městské mobility (anglická zkratka SUMP podle Sustainable Urban Mobility Plan) rozumíme strategický plán, určený k uspokojování potřeb mobility osob a organizací ve městech a jejich okolí za účelem zlepšování kvality života. Je to rovněž důležitý nástroj pro realizaci konceptu smart city. Plánování a realizace rozvoje elektromobility ve městech by měly být zapojeny do těchto plánů. Vysvětlení a doporučení k tomu podává dokument CIVITAS Insight „E-mobility: Make it happen through SUMPs!“, tedy „E-mobilita: zrealizujte ji pomocí SUMP!“, zpracovaný pod hlavičkou evropské iniciativy CIVITAS, který byl publikován v září 2016. Celý článek zde

Evropská komise prezentovala strategii nízkoemisní dopravy: důraz na elektromobilitu v kontextu inteligentních dopravních systémů

29.7.2016 V červenci 2016 prezentovala Evropská komise svoji strategii nízkoemisní dopravy. Nízkoemisní mobilita je zde pojímána nejen jako preference jedněch či druhých pohonů vozidel, ale v komplexu řešení zahrnující individuální a hromadnou dopravu jako celek včetně jejího řízení a užívání s pomocí inteligentních dopravních a odbavovacích systémů. Hlavní elementy této strategie zahrnují: Celý článek zde

Reportáž Smartcityvpraxi.cz: Týden s Nissanem Leafem

24.5.2016 Japonská automobilka Nissan patří k těm, které o sobě velmi dávají vědět v souvislosti s rozvojem elektromobility nejen v Japonsku, ale také v zahraničí včetně ČR. Její elektromobily byly prezentovány mj. i na naší konferenci Smart city v praxi. S potěšením jsme proto v květnu 2016 přijali nabídku českého zastoupení Nissanu na týdenní zapůjčení elektromobilu Nissan Leaf k ozkoušení a publikování našich zkušeností. Tato reportáž je popisuje den za dnem. Celý článek zde

Rozhovor v MF Dnes s Jakubem Slavíkem: V chytrém městě projedete méně benzínu

18.4.2016 Pod názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city. V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se ve městě dobře žilo“. Celý článek zde

Zelená infrastruktura pro smart city a tušení souvislostí aneb učme se od dětí

22.2.2016 Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu, s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal nabývat další dimenzi. Jako technici a ekonomové vidíme v infrastruktuře inteligentního města především nové technologie pro přenos informací, chytrou a čistou mobilitu a chytrou městskou energetiku, služby a obydlí. To vše se dá, přes všechny jemné nuance, shrnout pod pojem „šedá infrastruktura“, tedy infrastruktura lidskou rukou vytvořená. Stačí pouhý pohled z okna, a je zřejmé, že pouze s takovouto „šedou“ infrastrukturou by svět ve městě byl opravdu šedý. Celý článek zde

Vrchlabí – inteligentní město s chytrou sítí

Rozhovor se starostou Vrchlabí

17.2.2016 Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká, se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky. Celý článek zde

Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde