Zelená infrastruktura pro smart city a tušení souvislostí aneb učme se od dětí

22.2.2016 Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu, s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal nabývat další dimenzi.

Jako technici a ekonomové vidíme v infrastruktuře inteligentního města především nové technologie pro přenos informací, chytrou a čistou mobilitu a chytrou městskou energetiku, služby a obydlí. To vše se dá, přes všechny jemné nuance, shrnout pod pojem „šedá infrastruktura“, tedy infrastruktura lidskou rukou vytvořená. Stačí pouhý pohled z okna, a je zřejmé, že pouze s takovouto „šedou“ infrastrukturou by svět ve městě byl opravdu šedý. Naštěstí k městu neodmyslitelně patří i městská zeleň – tedy také infrastruktura, jenomže zelená. A tahle zelená infrastruktura znamená příležitost, jak napravit a dále ještě vylepšovat to, co ta „šedá“ (byť sebeinteligentnější) infrastruktura natropí. Jak tušíme, i k ní se dá při budování smart city přistupovat manažersko-strategicky. Jen je potřeba vědět, co od ní můžeme očekávat, co z toho se dá změřit nebo jinak popsat a vyčíslit a co se dá ovlivňovat a řídit (to víte – manažer, který nemá, co by řídil, je z toho nesvůj).

Tušit je jedno, vědět druhé. Takže jsme se dceruškou nechali nasměrovat na člověka, který toho o zelené infrastruktuře a „ekosystémových službách vegetace“ (zase jsme o něco chytřejší) ví hodně a co víc, dokáže to jednoduše a výstižně popsat. Je to jeden z jejích učitelů na Mendelově univerzitě, docent Petr Kučera. Popovídání s ním bylo rozhodně zajímavé.

Především nám pan docent trochu poopravil naše kuchyňské představy o tom, že rostliny jako notorické lapače prachu (známe to z domova) mohou významně a hlavně kvantifikovatelně přispět k odstraňování pevných částic z ovzduší, které jsou největším postrachem životního prostředí ve městě a mohou za většinu úmrtí způsobených jeho znečištěním. Plocha rostlin se dá spočítat či odhadnout, ale na množství částic, které rostlina „odchytí“ a nechá spláchnout deštěm do hlíny, se nedá jednoznačně spolehnout. Záleží na výšce, proudění vzduchu, zdrojích oněch částic a spoustě dalších faktorů. Takže ano, určitě tu vegetace prokazuje úklidové, a následně i zdravotnické služby, ale těžko jednoduše vyčíslit jaké.   

Pan docent také poukázal na některé oblíbené mýty – třeba o tom, že rostliny tlumí hluk. Pravda, stačí si vzpomenout na základy fyziky a člověku je zřejmé, že akustické vlnění mnohem spíše než pružná vegetace ztlumí nepružný a netečný zemní val. A pokud tedy tramvaj jakoby zázrakem ztichne, jakmile vjede na zatravněné kolejiště, bude to spíše díky hlíně, z níž tráva vyrůstá, než díky trávě samotné.

Mnohem zajímavější je fungování městské vegetace jako přírodní klimatizace, zvláště v horných dnech, jichž jsme si loni v létě užili požehnaně a při nichž města a městské čtvrti působí jako tepelné ostrovy. K tomu nám pan docent ukázal zajímavý propočet: Běžně vzrostlý strom o průměru koruny 5 metrů zaujímá plochu cca 80 metrů čtverečních. Na zabudování 1 gramu oxidu uhličitého spotřebuje až 100 gramů vody. Spotřeba vody při takové intenzitě fotosyntézy činí kolem 100 litrů za den. Na zabudování 1 litru vody se spotřebuje kolem 2,5 MJ tepla – za den to činí cca 250 MJ, tedy cca 70 kWh. Uvážíme-li, že silná klimatizační jednotka má výkon cca 2 kW, pak nám takový běžně vzrostlý strom vydá denně (tedy mimo období vegetačního klidu) za, řekněme, 30 až 40 klimatizačních jednotek.

Pozoruhodné, že? Už je nám jasné, proč pod slunečníkem je v horkých dnech často vedro k padnutí, zatímco pod stromy bývá docela příjemně. Ne nadarmo sedávali naši předkové ve stínu košaté lípy, aniž by znali tuhle biologicko-fyzikální aritmetiku.

Hovořili jsme i o dalších měřitelných a ovlivnitelných aspektech zelené infrastruktury měst. Třeba o zelené ploše, kterou by město mělo minimálně mít v přepočtu na obyvatele, aby bylo příjemné k pobývání. Nebo o zelených koridorech pro pěší chůzi – té nejprostší a přitom nejzdravější formě pohybu, která se ve městech bohužel stává stále komplikovanější.  O urbanistických aspektech zelené infrastruktury – no zkrátka, jak je ta zeleň pěkná na pohled a přináší klid na duši, obtížně vyčíslitelný, leč pro člověka nepostradatelný. Také o územních studiích, územních plánech a o tom, že nakonec vždycky záleží na konkrétních lidech, kteří rozhodují.

Po tomhle přátelském popovídání nám bylo zřejmé, že každá nová „šedá“ infrastruktura – ať jednoduchá nebo složitá – by neměla vznikat, aniž bychom přitom mysleli také na tu zelenou. Bez ní tím spíše nemůžeme navrhovat ani smart city.

Také, jak je pěkné, když lidé z různých oborů nacházejí společnou řeč, třeba právě při rozvíjení chytrých měst, obcí a regionů.

No a v neposlední řadě – že vůbec není od věci naslouchat svým dětem, co probírali ve škole, a nechat se pak vést svým tušením souvislostí.  

Ing. Jakub Slavík, MBA

Consulting Services

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

 Přečtěte si také:

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

Czechbus 2016 je za námi, ať žije Czechbus 2017 – samozřejmě elektricky

24.1.2017 „Samozřejmě že dědeček nemá kapesní hodinky poháněné elektřinou. Takový nesmysl si může vymyslit jen Saturnin.“ Tak zní jedna z vět z nesmrtelného Jirotkova románu. Něco podobného by se dalo donedávna tvrdit i o elektrických autobusech a s odstupem času by to bylo tvrzení stejně úsměvné. Parky městských autobusů ve světě se zkrátka postupně elektrifikují. Není náhodou, že ocenění „nejlepší městský autobus roku“ si na posledním mezinárodním veletrhu IAA Nutzfarzeuge v Hannoveru poprvé v historii odnesl elektrobus, konkrétně od polského výrobce Solaris. A elektrické autobusy se předvedly i na veletrhu Czechbus 2016 v listopadu loňského roku, jehož součástí byla již tradičně také konference „Elektrické autobusy pro město V“, pořádaná provozovateli našeho portálu. Celý článek zde

Ohlédnutí za rokem 2016: chytrá města, elektromobilita a průmyslová automatizace pro životní prostředí i ekonomiku

Milí čtenáři,

právě uplynulý rok 2016 byl pro všechny, kdo usilují o lepší životní prostředí na naší planetě, ve znamení praktického naplňování závěrů 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), jejímž výsledkem bylo přijetí mezinárodní smlouvy vytvářející rámec pro přechod na odolné a nízkouhlíkové společnosti a ekonomiky. Svou troškou do mlýna k tomu, odvažuji se tvrdit, přispěly i naše portály a naše konzultační a osvětová činnost.

Celý článek zde

Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 K „zelenému“, „čistému“ či „chytrému“ městu patří také „zelená“ nebo „čistá“ veřejná doprava. Na její rozvoj je ostatně zaměřen i Integrovaný regionální operační program (IROP). V tomto článku se blíže podíváme na možnosti a omezení, které nabízejí „zelené“ pohony pro městské autobusy, o nichž se v ČR hovoří. Zaměříme se přitom na elektrobusy a trolejbusy v porovnání s dieselovými autobusy a s autobusy používajícími stlačený zemní plyn (CNG). Podíváme se pak i trochu dále do budoucnosti – na palivočlánkové autobusy, poháněné elektřinou z vodíku. Pro jednoduchost budeme sledovat hlavně standardní dvanáctimetrové autobusy jako typický dopravní prostředek ve městech. Celý článek zde

Chytré technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?

12.8.2016 Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se dnes pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům měst? Technologická revoluce se tu, myslím, nekoná. Ovšem ekonomická a manažerská revoluce při používání technologií? Možná ano. Co mne k téhle domněnce vede, ukážu na pár jednoduchých příkladech. Celý článek zde