Projekt CITYkeys: co potřebují občané a organizace od smart cities

15.10.2015 Naše redakce získala v říjnu 2015 od svých spolupracovníků první průběžnou zprávu evropského projektu CITYkeys, financovaného z programu Horizon 2020. Zpráva uvádí přehled o potřebách municipalit, občanů a dalších zúčastněných stran při implementaci konceptu inteligentního města (smart city) a souvisejících projektů z hlediska měření jejich výsledků. I když se – alespoň z pohledu každodenního internetového zpravodajství – nejedná přímo o „žhavou novinku“ (zpráva byla publikována v květnu 2015), uvedené poznatky jsou natolik zajímavé, že stojí zato s nimi, alespoň ve stručnosti, seznámit i naše čtenáře.

Základním cílem dvouletého projektu CITYkeys, probíhajícího od února 2015, je za pomoci zapojených municipalit vytvořit a validovat ukazatele, které postihují pokrok dosažený implementací konceptu smart city, a související procedury pro sběr potřebných dat. Smyslem tohoto úkolu je, aby takto stanovené výsledné hodnoticí ukazatele měly vypovídací schopnost a byly navzájem srovnatelné. Koordinátorem projektu je finský výzkumný ústav VTT, o němž jsme na našich stránkách již psali v souvislosti s elektrobusy pro Helsinky. Účastníky projektu jsou dále výzkumné instituce AIT (Rakousko) a TNO (Nizozemí) ve spolupráci s pěti městy (Rotterdam, Tampere, Vídeň, Záhřeb a Zaragoza) a sdružením Eurocities, zahrnujícím 140 různých evropských měst.

Cílem uvedené první průběžné zprávy je, jak již řečeno, přehled potřeb inteligentních měst, jejich občanů a dalších zainteresovaných stran. Tento přehled byl získán pomocí dvoukolového dotazníkového průzkumu, zahrnujícího celkem 70 různých subjektů.

Z hlediska obecných důvodů, proč smart city vůbec implementovat, se respondenti shodli na třech nejdůležitějších prioritách:

• celkové zlepšení kvality života ve městech,

• zlepšení služeb města svým občanům,

• vytváření města s inovacemi, kompetentním vedením a pracovními příležitostmi ke kvalifikované práci.

Na stupnici důležitosti od 1 (nedůležitý) do 5 (vysoce důležitý) přitom cca tři čtvrtiny měst označila agendu smart city hodnotou 4 nebo 5. Oslovená města tedy berou implementaci konceptu smart city velmi vážně.

Z hlediska konkrétního naplňování konceptu smart city pomocí moderních technologií zdůrazňují města důležitost informačních technologií a synergií mezi městskou mobilitou, energetikou a další infrastrukturou směrem k maximalizaci ekonomické výkonnosti města a efektivnímu hospodaření.

Obr. 1 Akční plány smart city - odvětvové zaměření

Jako základní nástroj uvádějí města implementující koncept smart city akční plány či strategie pro jednotlivé oblasti života, jak ukazuje procentní vyhodnocení odpovědí v grafu na obr. 1. Jak patrno z obrázku, nejčastěji tyto akční plány pokrývají městskou energetiku (hospodaření s energií a „zelenou“ energii), mobilitu a ICT, tedy základní pilíře smart city.

Jinak to vypadá tam, kde města koncept smart city neimplementují nebo jeho implementaci teprve připravují, mají však k dispozici strategie pro dílčí odvětví, resp. oblasti života ve městě. Jak ukazuje vyhodnocení na obrázku č. 2, v těchto případech jsou ICT jednou z nejméně častých dílčích strategií. To napovídá, že zavádění ICT v nejrůznějších oblastech je hlavním technologickým „motorem“ při implementaci smart city.

Obr. 2 Dílčí strategie měst neimplementujících smart city

Všechna oslovená města implementující koncept smart city měří výsledky této implementace. Vyhodnocení na obr. 3 ukazuje jednotlivé oblasti hodnocení v rozlišení na jednoduché měření (červená úsečka) a detailní měření (modrá úsečka) – čísla znamenají počet z celkem devíti sledovaných měst. Z grafu je patrno, že největší pozornost je věnována hospodaření s energií a jeho ekologickým efektům a dále mobilitě ve městě. Významný podíl zaujímá i celkové sledování a měření kvality života ve městě.

Obr. 3 Oblasti měření smart city

Pro měření používají města rozmanité nástroje a rovněž institucionální řešení takového měření je velmi rozmanité. Některá z nich (například Amsterodam) přitom sledují normu ISO 37120 Udržitelný rozvoj obcí – ukazatele pro městské služby a kvalitu života.

Obr. 4 Účel měření výsledků smart city

Jak ukazuje graf na obr. 4, měření výsledků implementace smart city není samoúčelné. Slouží především k dlouhodobým a vrcholovým rozhodováním, jako je vývoj strategií a dílčích oblastí městské politiky a stanovení priorit pro rozvojové projekty, ale také pro vyhodnocování výsledků implementovaných projektů a pro průběžnou komunikaci mezi politiky a občany.

V kontextu s měřením výsledků smart city kladou města důraz na využívání konceptu otevřených dat (blíže viz např. projekt iCity). S tímto konceptem pracují dvě třetiny oslovených měst. Města však zároveň upozorňují na problémy a překážky při využívání otevřených dat, zejména na problémy v oblasti bezpečnosti informací, na absenci potřebných procedur a na legislativní bariéry.

Celkově jako překážky při měření výsledků implementace konceptu smart city uvádějí města, kromě chybějící jednotné metodiky měření, také další problémy takového měření, především v oblasti neujasněné politiky a strategie města, nedostatku potřebných dat a nástrojů pro jejich vyhodnocení.

Celkově lze shrnout, že města mají zájem koncept smart city nejen implementovat, ale také měřit jeho konkrétní výsledky, aby nezůstalo jen u slovních proklamací. Projekt CITYkeys by tomu měl významnou měrou napomoci. Je také zřejmé, že praktická implementace tohoto konceptu se ubírá směrem, který ukazují i články na našem portále Smartcityvpraxi.cz.

redakce Smartcityvpraxi.cz

Grafy na obrázcích © CITYkeys

Další informace zde

Přečtěte si také:

Smart city v praxi: vychází první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

7.3.2017 Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován.
Knižní publikace, které souhrnně popisují koncept smart city a jeho zavádění v každodenní praxi, bylo dosud možné získat pouze ze zahraničí. To se nyní mění. Vydavatelství Profi Press s.r.o. vydává v březnu 2017 knížku Smart city v praxi od Jakuba Slavíka, manažerského konzultanta a odborníka na problematiku smart city, který je zároveň provozovatelem našeho portálu.

Celý článek zde

SBB Reiseplaner: Švýcarské spolkové dráhy nabízejí aplikaci pro plánování cesty „od dveří ke dveřím“

6.2.2017 To, že cesta začíná u vlastních dveří (ne tedy na zastávce veřejné dopravy) a u jiných dveří zase končí, si uvědomuje stále více dopravců. Soustřeďují se pak i v osobní přepravě na to, čemu se v nákladní dopravě říká „logistický řetězec“ – tedy na usnadnění přepravy z východiska do cíle s využitím různých druhů dopravy. S řešením podporující tento přístup přicházejí v lednu 2017 Švýcarské spolkové dráhy (SBB), které nabízejí aplikaci SBB Reiseplaner. SBB Reiseplaner funguje v operačních systémech iOS a Android. Je založen na platformě Hafas od německé IT firmy HaCon. Hafas představuje univerzální aplikaci pro inteligentní systémy v hromadné dopravě, od plánování cesty po mobilní jízdenkové systémy a správu vozového parku.

Celý článek zde

Projekt iCity: smart city Genova má osm aplikací usnadňujících život občanům

5.10.2015 Evropský projekt iCity pro rozvoj konceptu smart city, který průběžně sledujeme na našem portále, představil v létě 2015 osm fungujících informačních aplikací v italském Janově (italsky: Genova), usnadňujících každodenní život občanům a návštěvníkům tohoto inteligentního města v nejrůznějších oblastech. Projekt iCity využívá moderní technologie pro efektivní řízení základních životních funkcí města. Partnery tohoto projektu, který probíhá již od roku 2012, jsou města Barcelona, Bologna, Janov a Londýn. Barcelona je vedoucím městem tohoto projektu. Mezi průmyslové partnery patří společnosti, jako CISCO nebo Albertis Telecom. Sektor výzkumu reprezentují organizace Citilab, Fraunhofer a UOC. Celý článek zde

iCity Platform: systémová architektura představena veřejnosti

7.7.2015 Jedním projektů pro rozvoj konceptu smart city, který na našem portále průběžně sledujeme, je mezinárodní projekt iCity. Jeho hlavním výstupem je informační platforma iCity Platform, umožňující široký veřejný přístup k potřebným datům na bázi otevřených dat. V červnu 2015 byla široké veřejnosti představena systémová architektura této informační platformy, jako pokračování první oficiální prezentace na březnové konferenci Net Futures v Bruselu. Projekt iCity, jakožto jeden z pilotních projektů konceptu „smart city“ v Evropě, využívá moderní technologie pro efektivní řízení základních životních funkcí města. Celý článek zde

IDPass: integrovaný informační systém usnadní mobilitu ve Francii

19.5.2015 Francouzské státní železnice (SNCF) seznámily veřejnost v polovině května 2015 se záměrem investovat během příštích tří let 120 mil. € do zavedení integrovaného informačního systému pro cestující, který umožní propojit do jedné digitální sítě informace o městské mobilitě s informacemi pro cestování po národní železnici. Od letošního června by tento systém měl být k dispozici uživatelům v 15 největších městech Francie. Celý článek zde

„Smart screens“ pro cestující na letišti Heathrow: inspirace pro smart cities

6.5.2015 V hale u příjmu zavazadel na londýnském letišti Heathrow v terminálu 2 byly v dubnu 2015 instalovány zajímavé informační panely: V reálném čase vedle sebe porovnávají ceny a aktuální jízdní doby taxislužby a letištního rychlovlaku Heathrow Express mezi letištěm a centrem města, resp. nádražím Paddignton, které je koncovou stanicí rychlovlaku. Cestující tak mají možnost se rozhodnout o volbě dopravního prostředku podle svých preferencí a aktuální situace v silničním provozu. Celý článek zde