Projekt MAVEN: pomůže
automatizace silničních vozidel v chytrých městech?
7.11.2016 Jak ukazují dosavadní zkušební projekty, pro automatické
řízení automobilů dnes již existují vhodné technologie (nabízí je
například firma Bosch), ať již
jde o radary nebo kamerová zařízení a související software, který
dokáže data z těchto senzorů vyhodnocovat a interpretovat pro potřebu
ovládání vozidla. Hlavní doménou jejich zkušebního využití však
prozatím zůstávají dálnice, resp. víceproudé silnice, s jednoznačně
určenými a vzájemně se nepřekrývajícími jízdními pruhy. Výzvou, a to
stále naléhavější, zůstává bezpečnost a efektivnost individuální
dopravy v městském provozu. Odpověď na tuto výzvu by měl do
tří let přinést evropský projekt MAVEN (Managing Automated Vehicles
Enhances Network – doslova „řízení automatických vozidel zdokonaluje
síť“), který byl zahájen v září 2016 v Bruselu.
Projekt MAVEN je realizován v rámci evropského
výzkumného a vývojového programu Horizon 2020. Jeho cílem je vyvinout
algoritmy pro organizování proudů vozidel s asistencí infrastruktury a
strukturovat obousměrné řídicí a komunikační procesy (doslova
„vyjednávací procesy“) mezi vozidly a infrastrukturou.
Výsledky projektu MAVEN by měly přispět ke zvýšení
efektivnosti dopravního provozu ve městech, k lepšímu využití kapacity
dopravní infrastruktury a ke snížení emisí z dopravy.
Výstupem projektu MAVEN by měl být prototyp systému,
který bude využit jak pro testování v terénu, tak pro rozsáhlé
modelování za účelem zhodnocení účinků. Projekt by měl dále přispět k
vývoji potřebných technologií včetně telekomunikačních standardů a
vysoce přesných map.
Součástí projektu bude i zapojení uživatelů včetně
představ o potenciálních budoucích změnách v roli a úkolech silničních
úřadů jako důsledek automatizace v individuální silniční dopravě.
Jedním z výstupů projektu by měla být i bílá kniha o
řízení automatických vozidel ve smart city, jako obecný návod k
využití ve městech, která se hlásí k tomuto konceptu a v jeho rámci k
využití automatizace v individuální dopravě.
Ani projekt MAVEN nevzniká po technologické stránce
zcela „na zelené louce“.
Automatické řízení kolejových vozidel založené na
komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou, tedy technologie CBTC funguje v evropských městech na metru a lehkých městských železnicích
již od 80. let minulého století.
V Evropě je také nyní realizována více než desítka
zkušebních provozů automatických elektrických minibusů. Tato vozidla
jsou vybavena kombinací senzorových a softwarových nástrojů pro
bezpečné vedení po určené dráze v městském provozu – viz například
finský projekt SOHJOA).
Sami realizátoři projektu MAVEN se odvolávají na systémy
pro „platooning“, které se
nyní testují u nákladních vozidel pro jejich automatickou jízdu v
konvojích. Využívají se přitom existující technologie pro rozmanité
asistenční systémy, jako jsou radarová čidla, kamery, GPS navigační
systémy a wifi sítě, k propojení kamionů do uceleného konvoje, který je
společně řízen. Na pokyn automatického řízení se kamiony
synchronizovaně rozjíždějí, zrychlují, zpomalují nebo brzdí.
Koordinovaně tak reagují na změny a překážky v provozu. Díky společnému
řízení mohou mezi sebou udržovat mnohem kratší rozestupy, a tím méně
omezovat ostatní účastníky provozu. Díky tomu se podle dosavadních
informací ušetří až 10 % paliva, a s ním spojené emise.
Uvedené systémy automatizace se liší mimo jiné v
přítomnosti řidiče ve vozidle, v míře jeho zapojení do ovládání
vozidla, a tedy v míře zodpovědnosti za bezpečnost jízdy:
Automatické elektrické minibusy jsou ze své podstaty a
poslání koncipovány jako plně bezobslužné.
V případě CBTC může a nemusí být ve vlaku přítomen řidič
(strojvedoucí). Pokud je přítomen, na vlastní ovládání jízdy vlaku nemá
za normálních okolností žádný vliv. Jeho přítomnost ve vlaku však může
mít právní aspekty.
U systémů typu „platooning“ zůstává řidič za volantem
každého vozidla v konvoji, ponechává si kontrolu a zodpovědnost za jeho
jízdu a může konvoj kdykoli opustit. Tak tomu s největší
pravděpodobností bude i u automatizace individuální dopravy ve městech,
která je předmětem projektu MAVEN.
redakce
Smartcityvpraxi.cz
Ilustrační
foto: archiv redakce
Smartcityvpraxi.cz
Další informace zde
Přečtěte
si také:
Národní program
Životní prostředí podporuje zelenou infrastrukturu měst a obcí
25.10.2016 Na konferenci „Chytrý region – příležitosti pro obce a
města“ v Hradci
Králové, pořádané 19. 10. 2016 tamním Centrem investic, rozvoje a
inovací, jíž se zástupci našich portálů, Proelektrotechniky.cz a
Smartcityvpraxi.cz zúčastnili v roli mediálních zástupců i
přednášejících, zaznělo mnoho zajímavých informací z oblasti
praktických zkušeností i plánovaného spolufinancování konceptu smart
city. Kromě otázek
týkajících se moderních technologií nás zaujal mj. Národní program
Životní prostředí v gesci MŽP ČR a jeho podpora zelené infrastruktury
města obcí. To
je totiž oblast, na kterou se uprostřed „digitálních“ měst v
souvislosti s konceptem smart city občas zapomíná. Celý
článek zde
19.10.2016
Lidar je akronym ze slov „light
radar“, tedy „světelný
radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí
odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto
přístroje probíhá
nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v
rámci britského projektu GATEway. Celý
článek zde
16.9.2016 Plánem
udržitelné městské mobility (anglická zkratka SUMP podle Sustainable
Urban Mobility Plan) rozumíme strategický plán, určený k uspokojování
potřeb mobility osob a organizací ve městech a jejich okolí za účelem
zlepšování kvality života. Je to rovněž důležitý nástroj pro realizaci
konceptu smart
city. Plánování a realizace rozvoje elektromobility ve
městech by měly být zapojeny do těchto plánů. Vysvětlení a doporučení k
tomu podává dokument CIVITAS Insight „E-mobility: Make it happen
through SUMPs!“, tedy „E-mobilita: zrealizujte ji pomocí SUMP!“,
zpracovaný pod hlavičkou evropské iniciativy CIVITAS, který byl
publikován v září 2016. Celý
článek zde
29.8.2016
Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez řidiče se v
Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika evropských
městech, minibusech ve švýcarském Sionu a nedávném představení
londýnského projektu GATEway byl v polovině srpna 2016 v rámci projektu
SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických minibusů EasyMile EZ10 ve
finském hlavním městě Helsinky. Automatický minibus EasyMile EZ10od
francouzského výrobce Ligier je 3,9 m dlouhý a 2,7 m vysoký. Má
přepravní kapacitu 6 sedících a 6 stojících osob – v rámci uvedeného
projektu SOHJOA se využívá kapacita 9 míst. Asynchronní elektromotor mu
umožňuje maximální rychlost 40 km/h a cestovní rychlost 20 km/h. Celý článek zde
19.8.2016 Londýn je
jednou z evropských metropolí, které průběžně
naplňují koncept smart
city. Důležitá oblast, které je v této
souvislostí věnována pozornost, jsou užitečné informace o dopravě,
které pomohou významně usnadnit každodenní život Londýňanů. Vedle
otevřených dat z oblasti dopravy, která dnes využívá kolem pěti set
uživatelských aplikací, přišel městský organizátor dopravy Transport
for London (TfL) v srpnu 2016 s další novinkou: Prostorná záď
tradičních městských patrových autobusů začne být využívána pro
digitální panely zobrazující v reálném čase informace o dopravním
provozu ve městě. Celý
článek zde
5.8.2016 Populace ve
městech stárne – věková skupina osob starších 65
let roste rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech
zároveň houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za
90 % z nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým
občanům chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí
například Londýn,
je třeba nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající
hromadné dopravě. To jsou hlavní východiska britského projektu
automatických vozidel GATEway, představeného široké odborné veřejnosti
v červenci 2016. Celý
článek zde