Aberdeenští zdravotníci jezdí na vodík

20.3.2017 Skotské město Aberdeen provozuje park deseti palivočlánkových autobusů, nejrozsáhlejší v Evropě (o toto prvenství se dělí s Londýnem). V únoru 2017 k nim přibylo další zajímavé prvenství: město nyní provozuje deset palivočlánkových sedanů Toyota Mirai, z toho pět dostala lékařská služba (NHS), tři autoklub Co-wheels, jeden agentura na ochranu životního prostředí (SEPA) a jeden aberdeenský magistrát. Aberdeen se tak nejspíš stal prvním evropským městem provozujícím palivočlánkové vozy ve zdravotních službách.  

Toyota Mirai je palivočlánový sedan poháněný synchronním elektromotorem o nominálním výkonu 60 kW a maximálním výkonu 90 kW. Primárním zdrojem elektrické energie je palivočlánková jednotka o výkonu 100 kW, která pracuje s čistým vodíkem o tlaku 70 MPa. Jako zásobník elektrické energie slouží nikl-metal-hydridová (NiMH) baterie o napětí 273,6 V a kapacitě 6,5 Ah.

Palivový článek během provozu běží nepřetržitě, a pokud je vozidlo v klidu, dobíjí trakční baterii. Elektřinu tak získává elektromotor podle okamžité situace z baterie nebo přímo z palivového článku.

Prakticky dosažitelný dojezd na jedno naplnění nádrže činí cca 650 km, přičemž vlastní tankování vodíkem trvá cca 3 minuty.

Park těchto vozů je v Aberdeenu provozován na tříletý leasing.

Projekt je částečně financovaný britskou vládou – kanceláří pro nízkoemisní vozidla (OLEV) a skotským ministerstvem dopravy.

Vodík tyto automobily tankují u nově otevřené plnicí stanice dodané kanadskou firmou Hydrogenics a financované společně aberdeenským magistrátem, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (ERDF), skotským ministerstvem dopravy a organizací Nestrans. Plnicí stanice je konstruována na výrobu 130 kg vodíku za den a může plnit palivočlánkové automobily používající tlak 70 MPa i palivočlánkové autobusy používající poloviční tlak 35 MPa.

redakce Smartcityvpraxi.cz 

Foto © EHA

Další informace zde

 Přečtěte si také:

10.3.2017 Stockholm je jedním z evropských smart cities zapojených do evropského projektu elektrifikované městské logistiky FREVUE. V rámci tohoto projektu je Stockholm aktivní při zkoušení organizačních a obchodních modelů zaměřených na snižování nepříznivých účinků nákladní dopravy ve městě. Po zkušenostech se „zeleným“ veřejným zadáváním dopravních služeb přichází Stockholm v únoru 2017 s testováním „reverzní logistiky“, tedy využíváním zmíněného elektrického vozidla zároveň pro rozvoz i pro svoz.

27.1.2017 V lednu 2017 publikovala americká agentura National Renewable Energy Laboratory (NREL) souhrnnou zprávu o stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2015 do července 2016. Pokračuje tak v sérii hodnoticích ročních zpráv a navazuje na obdobnou zprávu z prosince 2015. Tento článek dále obsahuje některé zajímavé údaje z uvedené zprávy za rok 2016. Celý článek zde

17.1.2017 Evropský projekt FREVUE je zaměřen na elektrifikaci městské logistiky a vytváření osvědčené praxe v této oblasti. Jedním z účastnických měst je i Stockholm, jedno ze švédských smart cities. Poznatky z tohoto projektu ukazují, že zavádění ekologických vozidel v městské logistice je nejen záležitostí dostupné dopravní techniky, ale také regulace dopravy a legislativy veřejných zakázek při zadávání dopravních služeb pro město. Zkušenosti Stockholmu v této oblasti byly proto v lednu 2017 publikovány v rámci projektu FREVUE jako „factsheet“ (volně přeloženo, metodický list) pod názvem „Environmental requirements in procurement processes City of Stockholm“, tedy „Ekologické požadavky v procesu veřejného zadávání města Stockholmu“.

Celý článek zde

30.11.2016 Na workshopu k problematice smart city, organizovaném norským velvyslanectvím v listopadu 2016 na VUT Brno, jehož se zúčastnili i zástupci naší redakce, byl mj. prezentován systém inteligentního svozu komunálního odpadu ve městě Stavanger v jihovýchodním Norsku. Tento zajímavý příklad ukazuje, že systém inteligentního svozu odpadu ve smart city nelze redukovat na pouhé „chytré koše na odpadky“, jak je to někdy prezentováno dodavateli příslušných technologií. Jinými slovy, udělat z „tradičního“ řešení „chytré“ řešení neznamená doplnit staré technologie a staré postupy o moderní informační technologie, nýbrž je zapotřebí změnit systém jako celek. Stavanger má 133 tisíc obyvatel. Typickou obytnou budovou je čtyř- až osmipatrový dům s 20 až 250 bytovými jednotkami. Stavanger tedy není nepodobný řadě českých měst. Před změnami v odpadovém hospodářství byly tyto bytové domy obklopeny hradbou kontejnerů na odpad, podobně jako v mnoha českých městech. Od roku 2005 se začalo se změnami Celý článek zde