Projekt GATEway: budou řidiči reagovat jinak na autonomní vozidla než na vozidla s řidičem?

14.2.2017 Jedním z úkolů britského projektu autonomních vozidel GATEway je sledovat, jak se veřejnost, média a průmyslová sféra učí akceptovat tato vozidla na veřejných komunikacích a důvěřovat jim. Jeho součástí byl proto experiment, jehož cílem bylo určit, zda a jak se budou řidiči v běžném městském provozu chovat k autonomním vozidlům bez řidiče. Souhrnnou zprávu o tomto experimentu zveřejnila Transport Research Laboratory (TRL), která projekt GATEway řídí, začátkem února 2017.

Experiment probíhal na trenažéru DigiCar v TRL. Zúčastnilo se ho šedesát řidičů vybraných z databáze TRL s platným řidičským průkazem ve věku 23 – 69 let, s minimálně pětiletou zkušeností s řízením a s ročně naježděnými alespoň 3 000 mílemi (cca 4 800 km). Ženy a muži byli mezi účastníky zastoupeni zhruba stejně.

Každý z řidičů provedl na simulátoru deset krátkých jízd v městském provozu. Čtyřikrát z toho měl přejet z vedlejší silnice křižovatku s kolmou hlavní silnicí, po níž jedou mimo jiné autonomní vozidla. Šestkrát měl na dvouproudé silniční komunikaci předjet vozidlo (mj. autonomní).

Před experimentem byli účastníci informováni, jak autonomní vozidlo vypadá a jak se při jízdě chová – charakteristickým rysem autonomních vozidel je styl jízdy, který minimalizuje rizika a striktně dodržuje dopravní předpisy. Při jednotlivých jízdách se měnila proporce autonomních vozidel v okolním provozu a jejich rozpoznatelnost od ostatních vozidel. Po ukončení experimentu vyplňovali řidiči dotazník ohledně jejich poznatků a dojmů z experimentu.

Zajímavé poznatky, které experiment přinesl, lze stručně shrnout následujícím způsobem:

Většina účastníků měla pečlivý a trpělivý styl jízdy.

Většina účastníků identifikovala autonomní vozidlo mezi ostatními poměrně snadno.

Při experimentu s křížením hlavní silnice bylo sledováno, zda řidič projede křižovatkou spíše před autonomním vozidlem nebo spíše před vozidlem s řidičem.  Předpokládalo se, že řidič, u vědomí „opatrného“ chování autonomních vozidel, bude mít snahu vjet na hlavní silnici do menší mezery před autonomním vozidlem oproti vozidlu s řidičem. Experiment ukázal, že při větší proporci autonomních vozidel na hlavní silnici měli řidiči obecnou tendenci vjet do menší mezery mezi vozidly. Podle vlastního vyjádření však nerozlišovali, zda kříží dráhu autonomnímu vozidlu nebo vozidlu s řidičem. Lepší nebo horší rozpoznatelnost autonomních vozidel neměla na toto chování vliv.

Při experimentu s předjížděním měli řidiči předjíždět jedoucí skupinu vozidel a vřadit se mezi ně. Přitom se sledoval rozdíl, zda se vřadí spíše před autonomní vozidlo nebo před vozidlo s řidičem. Při experimentu se ukázalo, že při většině jízd se řidiči do skupiny nezařadili, protože to nepovažovali v dané situaci za bezpečné. Pokud se zařadili, činili tak ve většině případů podle toho, jak považovali manévr za bezpečný. Ačkoli neměli problém rozeznat autonomní vozidlo od vozidla s řidičem, nehrálo to při jejich okamžitém rozhodování zásadní roli.

Obecně bylo zjištěno, že menší část účastníků experimentu pociťovala rozdíl v typu vozidel (autonomní nebo s řidičem) v tom směru, že vůči autonomním vozidlům v okolním provozu měla větší důvěru, očekávala opatrnější jízdu a neagresivní reakce. Většina účastníků však nepovažovala tento rozdíl za důležitý. V dané situaci se tito řidiči řídili požadavky na bezpečnou jízdu v daných podmínkách a nepřemýšleli o tom, zda mají co do činění s autonomním vozidlem nebo s vozidlem s řidičem.

Při diskusi v obecné rovině pak účastníci experimentu identifikovali řadu předností, nedostatků, příležitostí a rizik provozu autonomních vozidel a jejich smíšeného provozu s manuálně řízenými vozidly.

Na základě tohoto experimentu lze tedy shrnout, že obecný pohled veřejnosti na autonomní vozidla je jedno a chování řidičů v dané konkrétní situaci druhé. Je však třeba další, podrobnější zkoumání, aby bylo možné objektivně předvídat, jak bude smíšený provoz autonomních vozidel a vozidel s řidičem skutečně vypadat.

redakce Smartcityvpraxi.cz

Obrázek © GATEway Project

Další informace a zpráva ke stažení zde

 Přečtěte si také:

30.1.2017 V pořadu České televize Studio ČT24 v neděli 29. 1. 2017 vystoupil jako host – odborník na elektromobilitu, provozovatel našich portálů Jakub Slavík. Tématem byly automatické elektrické minibusy bez řidiče, tedy autonomní vozidla a jejich využití, příležitosti i otevřené otázky. Diskuse se odvinula od nového projektu v Paříži: Kyvadlový spoj propojující Lyonské a Slavkovské (Austerlitz) nádraží po 130 m dlouhé dráze přes most Charlese de Gaulla začal jezdit 24. ledna 2017 a bude testován do počátku dubna 2017. Spoj zajišťují automatické elektrické minibusy typu EasyMile EZ10, stejné jako u finského projektu SOHJOA. Na rozdíl od Helsinek, kde jsou tyto minibusy nasazeny v běžném pouličním provozu, se v Paříži pohybují po vyhrazené dráze. Jde o jeden z kroků, jímž město Paříž reaguje na nepříznivé životní prostředí ve městě, včetně aktuální smogové situace.

Celý článek zde

Zpráva UITP: autonomní vozidla mají šanci změnit strukturu městské mobility

20.1.2017 Automatická vozidla bez řidiče ve městech, především tedy automatické elektrické minibusy, pro něž se vžil název „autonomní vozidla“, jsou dnes předmětem mnoha demonstračních projektů, například CityMobil2, GATEway, SmartShuttle  nebo SOHJOA. Nejde však jen o testování moderních dopravních a informačních technologií. Podle zprávy Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP) zveřejněné v lednu 2017 pod názvem „Policy Brief – Autononous vehicles: a potential game changer for urban mobility“ mají tato vozidla potenciál pro snížení podílu individuální automobilové dopravy ve městech při zachování potřebného uživatelského komfortu.

Celý článek zde

16.11.2016 Nejstarším provozovaným systémem automatických elektrických minibusů je ParkShuttle v nizozemském městě Capelle aan den Ijssel na předměstí Rotterdamu, který úspěšně funguje od roku 1999. Na rozdíl od aktuálních rozvojových projektů, jako je evropský CityMobil2 britský GATEway, švýcarský SmartShuttle nebo finský SOHJOA se tyto automatické minibusy pohybují po vyhrazené dráze. To se však brzy změní. Jak byla v listopadu 2016 informována odborná veřejnost, od roku 2018 bude tento systém dále expandovat. Přitom bude křížit trasy ve smíšeném provozu a za tímto účelem jsou nyní vyvíjeny a zkoušeny nové technologie. Celý článek zde

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde

19.10.2016 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto přístroje probíhá nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v rámci britského projektu GATEway. Celý článek zde